Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Řešení stresových situací a prevence proti syndromu vyhoření Motto: Kdo chce zapalovat, musí hořet, ale pozor, ať neshoří sám

seznam všech úvah

Řešení stresových situací a prevence proti syndromu vyhoření

Nedávno jsem navštívila workshop zaměřený na prevenci proti syndromu vyhoření
a také na možná řešení stresových situací. Workshop vedl energický pán, který obecné teze prokládal vlastními zkušenostmi či reprodukcí vzpomínek jiných lidí.
Dozvěděli jsme se, co vede k syndromu vyhoření, jaká možná rizika nás na různých místech ohrožují. Ať už se jedná o vysokou emocionální zátěž, nutnost podávat maximální výkon nebo konflikty doma či na pracovišti. Tyto spouštěče působí na nás na všechny, byť jen v malé míře, proto bylo dobře, že jsme si vyslechli nejen jejich shrnutí, abychom si uvědomili riziko.
Dále jsme si poslechli, jaké jsou příznaky syndromu vyhoření. Osobně si myslím, že mnozí lidé se syndromem vyhoření nepřikládají příznakům žádnou váhu, neřeší je, nebo se nedomnívají, že právě je syndrom potkal. Proto je nutné vědět, jak se projevuje, např. poruchami psychiky a spánku, chronickou únavou, úzkostí, nedůvěrou k lidem nebo třeba ztrátou vitality a chuti do života. Tito lidé jsou silně ohroženi, proto musí jednat a vyhledat pomoc.
Je odstrašující, že člověk, např. na počátku své pracovní kariéry, na novém pracovním místě, přijde celý nadšený a plný očekávání. Poté se dostaví stagnace, kdy člověk zjišťuje, že ho něco zklamalo, něco nesplnilo očekávání. Následuje frustrace, která již silně ovlivňuje psychické, mnohdy i fyzické zdraví. Předposlední fází je apatie, kdy člověk projevuje vesměs nezájem a je pasivní. Tohle vše končí syndromem vyhoření, který je posledním stupínkem na této cestě. V tuto chvíli se pak člověk musí odrazit ode dna a změnit svůj život. Jistě je to těžká cesta, ale pokud dotyčný vyhledá odbornou pomoc, může poté žít lepším životem.
Dozvěděli jsme se také, jak můžeme aktivně bojovat proti příznakům, např. změnou postoje k lidem, k práci a životu, zdravým životním stylem nebo prací na sobě samém. A to je podle mě velmi důležité, zvlášť v dnešní době. I když právě v dnešní době je to často asi
i dost obtížné. Svět je uspěchaný, na člověka jsou vyvíjeny vysoké nároky, stres nás potkává na každém kroku, proto není lehké tento styl života změnit.
Myslím, že tento workshop byl prospěšný nejen pro budoucí učitele, ale obecně pro každého člověka, protože se s tímto syndromem můžeme setkat všichni, bez ohledu na pohlaví, zaměstnání či věk. Určitě je dobré vědět, co všechno nás ohrožuje, jak poznáme přicházející riziko a jak se pak máme zachovat, abychom mohli změnit svůj život k lepšímu.
Určitě bych tento workshop doporučila kvůli přínosu pro budoucí život každého člověka.