Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Emocionální zdraví dítěte a kampaň Celé Česko čte dětem

seznam všech úvah

Emocionální zdraví dítěte a kampaň Celé Česko čte dětem

O této kampani jsem ještě nikdy neslyšela a setkala jsem s ní až na workshopu. Můžu říci, že to byla opravdu nejzajímavější přednáška a paní Eva Kartušáková, která byla přednášející, byla vynikající a její výklad se mi líbil.
Hlavní myšlenkou této kampaně je předčítání knih dětem, které je podle mého názoru velice důležité. Určitě patřím na stranu těch, kteří říkají jednoznačně: Ano, je důležité číst dětem“. Když se dítěti čte, rozvíjíme jeho myšlení, představivost, jazyk, slovní zásobu, paměť, emocionální zdraví a také se upevňuje vztah mezi dítětem a rodičem. Zmírňuje se závislost na počítači a televizi a nedochází k odcizení mezi dítětem a rodičem. Mohlo by se zdát, že hrdinou kampaně je kniha, ale je to právě dítě.
Tento workshop mi připomněl vzpomínky na mé dětství a na večery strávené s mámou, tátou, bráškou a vybranou knihou na dobrou noc. Nevzpomínám si na úplné počátky, kdy semnou máma prohlížela leporela a různé dětské knížky pro nejmenší, ale jedno vím jistě, určitě je semnou prohlížela, protože jsou uložena v krabici na půdě a jsou značně opotřebované. Mou nejoblíbenější knihou na dobrou noc byla kniha „Uprchlík na ptačím stromě“, kniha vypráví o cizokrajném ptáčkovi Modrouškovi, který se rozhodne opustit klec a prozkoumat okolní svět.
V tuto chvíli si uvědomuji, jak je moc důležité dětem číst, vyprávět a bavit se s nimi. A jsem moc ráda, že taková kampaň existuje, která na tuto problematiku upozorňuje. Myslím si, že paní Eva Kartušáková měla výborný nápad upozornit na dnešní uspěchanou dobu. Mým názorem je, že dětem by se mělo číst od útlého věku, aby vůbec věděly později, co kniha je a k čemu slouží. Přece v dětství se upevňuje čtecí návyk. Myslím si, že děti co více čtou, mají lepší všeobecný přehled a lepší vyjadřovací schopnosti a rozhodně bohatší slovní zásobu. Dnešní doba je opravdu ve znamení her a počítačů a televize. A to je špatně. Internet a televize nám sice usnadní spoustu věcí, ale čtení se svými dětmi a pouto, které mezi rodičem a dítětem vzniká, určitě nenahradí. Proto vím, že až já budu mít jednou děti, určitě jim chci předčítat a vyprávět příběhy. Chci k nim mít blízko a hlavně chci, aby měly pěkné dětství jako já. Chci docílit toho, abych u nich byla na prvním místě já s knížkou a ne počítač s hrami. Rodiče by si měli uvědomit, že co dítě nenaučí v dětství, to už se v dospělosti u člověka pak nenajde. A moc se mi líbí myšlenka: Dětství je klíčem k celému dalšímu životu. Sama za sebe můžu říci, že mě napadne jít do knihovny a vybrat si knihu a jen tak pro zábavu si číst. Je to pro mě naprosto přirozená věc, která mě i baví a je to velice dobře strávený čas. Rodičům vděčím za radostné dětství a částečně za to, jaká jsem a jaký mám k nim vztah a vím, že k tomu z určité části přispěla kniha a právě společné předčítání.