Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Rizika slovního hodnocení

turkey yacht chartersosyal medya bayilik paneli

seznam všech úvah

Rizika slovního hodnocení

V rámci předmětu pedagogika v praxi jsem měla možnost zúčastnit se workshopu s názvem ,, Rizika slovního hodnocení“.
Celý seminář se zabýval slovním ohodnocováním dětí jak už v mateřské škole, tak i na základní škole. Je zřejmé, že hodnocení je jedním z nejdůležitějších prvků v pedagogické praxi. Dle mého názoru není důležité pouze to slovní, verbální hodnocení, ale také i to neverbální hodnocení, jako je například pohlazení, nebo úsměv věnované dítěti. Paní, která po celou dobu přednášela nás informovala hlavně o tom, jak využít hodnocení v praxi. Uváděla nám příklady kladného a záporného hodnocení a jejich následky.
Už na střední škole jsem se naučila, že v žádném případě nesmíme dítě v jeho práci hodnotit záporně, ale naopak vždy kladně, najít v každé jeho práci pozitivum. Při záporném hodnocení by se totiž mohlo stát, že dítě ztratí zájem a dále se nebude zapojovat, protože bude mít strach z opakovaného neúspěchu. Podle mě je velmi důležité dítě povzbudit a motivovat i když se mu zrovna moc nedaří. A to z jednoho prostého důvodu, aby neztrácel zájem a těšil se ze své práce.
Samozřejmě, že v celé problematice je velmi důležitá komunikace a zpětná vazba. To vše jsou teoretické znalosti, ale je třeba tyto znalosti dobře využívat v praxi, při výchovně vzdělávacím procesu na dítěti. Může se zdát, že se hodnotí pouze práce, nebo nějaké hotové výrobky. Můj názor je ten, že je důležité hodnotit i celou osobnost dítěte.
Vzpomínám si, že když jsem sama navštěvovala základní školu, setkala jsem se se záporným hodnocením od učitelky výtvarné výchovy. Zkritizovala moji práci před celou třídou a od té doby jsem měla strach něco dalšího nakreslit. Už jen z téhle zkušenosti si dávám pozor na hodnocení dětí na praxi ve škole, protože vím, že to dítě může dost ovlivnit.
Seminář, ve kterém se diskutovalo o slovním hodnocení mě velice zaujalo a utvrdilo mě v mých názorech a teoretických znalostech.
Řekla bych, že starší děti už snáší kritiku lépe než menší, především předškolní děti. Berou si z ní ponaučení a snaží se zlepšit.
Slovní hodnocení je samo o sobě rozsáhlým tématem, který sebou přináší spousty různých názorů, avšak myslím, že nejdůležitější jsou ty, které se osvědčí v pedagogické praxi. Všichni pedagogové by měli být obeznámeni s riziky slovního hodnocení a taky metodami, kterými lze jedince zhodnotit. Každý učitel, by si podle mě měl v první řadě uvědomit za co a jakým způsobem bude žáka hodnotit. Dle mého názoru musí být hodnocení promyšlené a konkrétní, aby hodnocený jedinec pochopil, kam pedagog směřuje a co by popřípadě v další činnosti měl změnit, nebo na co by se měl hodnocený zaměřit.
Díky přednášce jsem se dozvěděla spousty zajímavých věcí v oblasti hodnocení, které si velmi ráda odnesu do praxe a budoucího zaměstnání.