Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Desatero učitele

trabzon oto kiralama

seznam všech úvah

ÚVAHA: Desatero učitele

Tento workshop jsem si vybrala z důvodu věnování se v budoucnu učitelství, proto bylo pro mne velice lákavé dozvědět se něco více o roli učitele, jak zvládat tuto profesi, jak se zachovat při daných situacích apod. Musím říci, že jsem byla více než nadšená, opravdu se mi tento workshop líbil a obohatil mne spoustou nových vědomostí a tipů do mé budoucí učitelské praxe. To vše díky paní Mgr. Klaudii Eibenové, která nás desaterem učitele provázela. Hned na začátku si získala mou pozornost a to nevšedním příchodem do třídy. Přestože se většina účastníků bavila, Mgr. Eibenová zůstala jen klidně stát a bez jakéhokoliv okřikování všechny utišila pouhým „ nádech 2..3, výdech 2...3“. Kdo by to byl řekl, že taková slůvka postačí k naprostému utišení okolí a získání pozornosti?

Velice se mi líbil celý výklad doprovázený zážitky a zkušenostmi z vlastní praxe jakožto učitelky na základní škole. Uvědomila jsem si také spoustu věcí, nad kterými bych se jinak nejspíš nepozastavila a to např. princip pochval a kárání v tom smyslu, že člověk v podstatě nemusí žáky pokárat, ale šikovným způsobem je stačí mile upozornit, tudíž si ani nepovšimnout skrytého „pokárání“. Např. na nepořádek ve třídě bychom mohli reagovat takto: „Bylo by velice pěkné nemít pod svou lavicí podestýlku jako třeba Pepíček, kterého chválím“ apod. Souhlasím s tím, že žáci rozhodně zareagují lépe na takovýto náznak než na hrubé pokřikování a „nadávání“.

V paměti mi také zůstala situace se šikanovaným žákem, kdy se celá třída nechala strhnout jedním či dvěma silnými chlapci, kteří ho dokonce začali bít v doprovodu téměř celé třídy. Nejvíce mi zůstal rozum stát nad faktem, že vyučující zjistila průběh tohoto incidentu až prostřednictvím „dotazníků“. Ukázalo se, že spolužáci vlastně ani neměli důvod chlapce bít, dva silní vůdci třídy začali a ostatní je zkrátka jen napodobovali - dělali to jejich vzory, tak se přidali. Opravdu odstrašující případ. Uvědomila jsem si tak složitost nalezení způsobu jak takovýto problém ve třídě mezi spolužáky vyřešit a nalézt příčinu takového chování.

Také bych chtěla poukázat na skvělý příklad hyperaktivního dítěte, které přímo na místě představoval jeden student. Jelikož jsme o tom dopředu nevěděli, přišlo mi jeho neustálé vyrušování opravdu otravné, byl to silně rušící element. Paní magistra se jej snažila usměrňovat. Když nám po chvíli oznámila pravou příčinu jeho chování, bylo pak velice zajímavé pozorovat, jak se takovéto dítě chová a jak by se s ním mělo zacházet.

V neposlední řadě bych chtěla zmínit scénky sehrané studenty, kteří představovali např. rodiče, třídního učitele a ředitele při řešení problému žáka či konfliktu mezi žáky.

Celkově jsem velice ráda, že jsem se tohoto workshopu mohla zúčastnit, bylo to opravdu velice přínosné. Z mých celkově tří absolvovaných workshopů hodnotím tento jako nejlepší a vřele doporučuji všem, snad budou mít i ostatní možnost se Desatera učitele zúčastnit i v příštím roce.