Emocionální vývoj dítěte a kampaň Celé Česko čte dětem

V zimě jsem si vybrala opravdu trefně, jeden workshop lepší než druhý, ale i přesto jsem se rozhodla zhodnotit tento. Co na první pohled zaujalo, byl elán ředitelky celé kampaně, Evy Katrušákové. S jakým nadšením a s jakou vervou se rozhodla nám sdělit co nejvíce informací a co nejvíce nás lenivé zapojit do aktivity. První část workshopu věnována emocionálnímu vývoji dítěte směřoval na to, zamyslet se, co nás pojí s domovem. Po počátečním ostychu padaly různé názory, některé velice trefné, jiné méně, ale můžu říct, že oprávněné. Každému musí být jasné, že pokud chceme aby, dítě bylo emočně zdravé, je nutné ho k tomu vést, jak z pozice rodiče tak jako z pozice učitele. Není nic lepšího než se setkat s jedincem, který umí racionálně myslet, má zdravé psychické a morální sebevědomí a navazuje kvalitní a trvalé vztahy. S takovými dětmi se potom lépe pracuje a jsou schopni i oni sami nám dělat z našeho zvoleného povolání radost. S přednáškou paní ředitelky bylo nutné zamyslet se, jak probíhal náš vývoj, zda změna, která je u současných dětí je pouze dobou a společností, nebo zda jsou děti jiné. Odpovědi se nám dostalo záhy: děti se rodí stejné, ale do jiné doby.
Nutno si uvědomit, že vývoj dítěte probíhá v několika kruzích nám známých z vývojové a sociální psychologie. Rodina a domov jako prvotní zázemí, širší okolí jako sousedé, školka, škola, přátelé a kamarádi jako druhý kruh a v neposlední řadě také celková společnost včetně médií. Všechny mnou vyjmenované vlivy působí na dítě, záměrně či nezáměrně a hlavně kladně nebo záporně a na nás je to ukočírovat.
Přednáška také apelovala na nás jako budoucí rodiče, uvědomit si naše povinnosti k dítěti, které by měly být ovšem samozřejmostí: péče, čas a láska, emocionální podpora, výchova a s tím spojené kladné vzory, ochrana aj. Vychovávat dětí s vědomím, že každá řeka má mít břehy, jinak se rozlévá. Osobně mě nejvíce zaujalo přirovnání: „Dítě je malá lidská houba.“- obdobné vlastnosti má dítě, sdílí s námi vše, co řekneme, co koupíme, na co se díváme a děti nasávají vše stejně jako houba. Pokud se nad tím zamyslíme, je to naprostá pravda. Dítě je většinou obrazem rodičů a zvyky a obyčeje v rodině se na dítě přenáší, ať jsou dobré nebo špatné.
Druhá část přednášky byla věnována myšlence pravidelného čtení dětem. Úvodem nám byl puštěn dokument: Celé Česko čte dětem, který notně musel motivovat i ty nejotrlejší a zaryté nečtenáře. Osobně jako snad budoucí češtináře tato myšlenka doslova nadchla. Je pravda, že jsem o kampani někdy, někde slyšela ale to, že se pomalu ale jistě rozjíždí v České republice je „bomba“. Přednášející objasnila historii kampaně, kde vznikla a za jakým účelem. Všem doporučila knihy, které opravdu stojí za to si přečíst, nejen jako studijní materiál, ale i knihy, které lze použít pro čtení vlastním dětem. Vedle doporučených knih jsme dostali i mnohé dobré rady k internetovým portálům, zabývající se touto tématikou.
Musím znovu říct, že tento workshop byl pro mě velice přínosný. Cením si přednášející za její veliké úsilí a již zmiňované nadšení pro další šíření podvědomí o kampani Celé Česko čte dětem, množství informací a materiálů, které mohu použít v budoucím povolání. Vedle srozumitelného přednesu, jsme se dočkali i mnohým příkladů, jak ze života přednášející, tak z různých rozhovorů nebo zkušeností za hranicemi našeho státu. Perfektní připravenost a využít maximálně času bylo prioritou přednášející a troufám říct, že se to podařilo.