Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

Řešení obtížných životních situací v pohádkách

Ve čtvrtek 21. 3. 2013 jsem měla možnost, prostřednictvím workshopu, nahlédnout na téma Řešení obtížných životních situací v pohádkách, které vedli Daniel Bezányi a Mgr. Martin Semerád, Ph.D.. Oba přednášející se nás pokoušeli naučit tomu, jak chápat význam pohádek.
Každý člověk ve svém životě zažije nějakou krizovou situaci. Může to být krize finanční, sociální, partnerská a nalezli bychom mnoho dalších. Jejich řešení je mnohdy pro většinu lidí velmi složité. Co budu dělat? Proč zrovna já musím mít krizi? Jak ji vyřeším?
Malé děti nejsou ve svém věku ještě příliš vystaveny obtížným životním situacím. Pravdou však je, že v poslední době tomu tak zdaleka není, protože mnohé rodiny nefungují tak, jak by měly. Rodiče jsou často rozvedení, mají nového partnera, o děti se příliš nezajímají a jejich ratolesti jsou z těchto situací zmatené. Vůbec nevědí, co je správné a co je naopak špatné. A právě formou pohádek můžeme dětem vysvětlit nějakou složitou situaci, kterou by jinak jen těžko chápali. Existuje nespočet pohádek, avšak mnoho z nich upadá v zapomnění. Největší hrdinové už nejsou princové, ale nesmyslné postavičky a příšery. Proč? Je to nutné?
V dětství jsem pohádky velmi milovala. Maminka mi četla každý večer jednu před spaním. Ani každou neděli jsem nezapomínala sledovat pohádky v televizi. Nyní, o několik let později mám pohádky stále stejně ráda. Pokaždé, když se v televizních obrazovkách objeví nějaká nová pohádka, musím ji vidět. Bohužel, doposud jsem neviděla takovou, která by se vyrovnala pohádkám jako je Zlatovláska, Popelka, Pyšná princezna, …


Kaliteli porno seyret sitesine sizleride bekliyoruz en iyi porno video seçeneklerini kaçırmadan hemen ziyaret edebilirsin.


Myslím si, že některé současné pohádky nejsou vůbec vhodné pro děti. Nesmyslné příšery, které po sobě střílí a zabíjí se nejsou vhodným příkladem pro to, jak se v normálním životě chovat. Vidíme, že mnoho dětí si z těchto svých „hrdinů“ bere příklad a pak se chovají jako jejich vzory z pohádky. Mnohdy se pak stává, že si dítě začne na konkrétní postavu hrát až do té míry, kdy ho musíte oslovovat pouze jménem jeho pohádkového hrdiny a jakmile tak neprovedete, už je oheň na střeše. Oproti starším pohádkám v sobě skrývají jen malou část mouder a někdy ani tu malou část neskrývají.
Záleží na rodičích, jakými pohádkami budou uspokojovat touhy svých malých ratolestí. Pustím mu tu starou černobílou pohádku na kterou jsem koukala už já, když jsem byla malá? Nebo radši tu novou, co budou dávat zítra v televizi? Toť otázka, na kterou si musí odpovědět každý rodič sám. Měli bychom si však uvědomit, které pohádky mohou našim dětem opravdu něco dát a které ne...