Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

Jak s úsměvem vydržet ve školství

Po zúčastnění se čtvrtečního workshopu Jak s úsměvem vydržet ve školství, padla jasná volba úvahy na toto téma.
Jako začínající učitel mám řadu otazníků nad tím, jak to udělat, abych byla ten nejlepší učitel. I když je dost pravděpodobné, že si tuto otázku nepokládají pouze učitelé začátečníci, ale také ti, kteří už za sebou mají nějaký ten rok ve školství. Existuje na to vůbec nějaký osvědčený recept? Nějaká učitelská kuchařka?
Myslím si, že dobrý návod podají právě učitelé zasvěcení několikaletou praxí a mnohdy jim stačí naslouchat. Stačí se třeba poučit z jejich chyb a varování. Ale dáme na ně vůbec? Poslechneme nějakou starou dosluhující učitelku nebo si půjdeme bezhlavě za svým?
Vzhledem k tomu, že naším pracovním materiálem jsou živé bytosti – děti, jež každé tvoří originál, musíme k tomu i tak přistupovat. Nelze aplikovat jeden postup na všechny. Co platí na jednu třídu, nemusí na druhou. Je to boj a válčit možná budeme celou učitelskou praxi. Těch pozitivních výsledků byť by bylo jako šafránu, jsem přesvědčena, že budou působit jako elixír a motivace. Vždyť co takového učitele může nejvíce pohladit na srdíčku, než uznání od dětí, že je nejlepší učitel!
Jaký teda být? Každý učitel by měl podle mě být hlavně přirozený a nehrát si na něco, co není. Přetvářka určitě není na místě a může se vymstít. Důležitou roli představuje řád a dodržování pravidel. Nastavení, zprovoznění a fungování systému pravidel bych řekla, že je klíčové. Učitel by to rozhodně neměl podcenit a dobře si ujasnit i případné sankce pro porušitele. Úkol je to jistě nelehký, ale zásadní.
A na co by neměl učitel zapomínat? No přece na pochvaly. Přiznejme si, nepotěší každého z nás byť sebemenší pochvala a uznání? Zajisté ano. A jaké potěšení to teprve musí způsobit takovému žáčkovi, který celou dobu zápolí s těžkým úkolem. Chvalme tedy - i maličkosti!
Další věc, na kterou bych řekla, že děti slyší, jsou sliby. Pokud něco ale slíbím, musím to dodržet. Pokud tak neučím, tak se omluvím. Vždyť jak bychom mohly po dětech chtít dodržování pravidel, kdybychom se my sami podle toho neřídili. Sami musíme jít příkladem! Děti jsou totiž hodně všímavé.
Situací, kdy vás rozzlobí a naštvou, bude určitě celá řada. Ale nenechte se vyvést z míry a jednejte jako profesionálové. Děti rády zkouší, co vydržíte a nenechte se unáhleným jednáním vyřadit ze hry! 
Závěrem bych chtěla poděkovat lektorkám workshopu, protože byly úžasné a odnesla jsem si sebou nejen dobrou náladu z příjemné atmosféry, kterou navodily, ale také řadu užitečných rad, které pro mě budou výhodou při přechodu z teorie do učitelské praxe. Tak hlavu vzhůru, vždyť s úsměvem jde všechno lépe! 