ÚVAHA: Soutěž nebo spolupráce?

Na workshopu soutěž nebo spolupráce mě nejvíc zaujal postoj přednášejících manželů s letitou praxí. Ukázali mi nový směr, jak se k žákům postavit a jak s nimi jednat a nejen to, taky jak je správně vést.

Sama si myslím, že pro děti, studenty je mnohem lepší, když spolupracují, než když mají něco vytvářet sami. Práce ve skupince pro mě vždy znamenala jak zábavu, tak jsem se dost naučila, a to zábavnější a zajímavější formou, než, když učitel zadal nějakou práci v učebnici a dal nám nato určitý čas. Nikomu se do toho nikdy nechtělo a při kontrolování práce většina jenom čekala, že aktivní studenti, pro nás zvaní „šprti“, se zapojí do konverzace s učitelem. Ale samotný úkol mi nic nepřinesl. Práce ve skupince nesla ale taky jistá rizika. Ne vždy každého zadané téma zaujalo, a proto se často stávalo, že se jeden, dva žáci „vezli“ s tou danou skupinkou, nic neudělají, ale jsou hodnoceni jako celek. V tu chvíli si myslím, že je to chyba především učitele. Nedokázal správně motivovat žáky a dodat jim to nadšení, která každá spolupráce by měla mít.

U manželů z workshopu mě zaujal hned první úkol, co nám zadali. Řekli, ať tak jak sedíme ve skupinách, si vezmeme kus papíru, který nám rozdali a složili z něho harmoniku. A poté dodali, „natrhejte tento papír na proužky, které jste si připravili, ale, nemůžete mluvit a můžete k tomu použít jen jednu svoji ruku.“ Když jsem toto slyšela, snažila jsem se, asi jako všichni ostatní to řešit individuálně, a bavila jsem se pohledem na ostatní, jaké kousky přitom provádějí. Potom jsem se podívala na svoji sousedku, a najednou nás napadlo to udělat spolu. Přece jenom dvě ruce jsou víc, než jedna. Tento test, úkol co nám manželé zadali, mě prostě nadchl. Opravdu, jak jinak než na „hloupém“ trhání papírku se naučíte spolupráci?!

Aby ale skupinka dobře fungovala, je za potřebí plno věcí. Myslím si, že jedním z hlavních aspektů dobré spolupráce ve skupince je motivace. Učitel by měl umět žáky dobře naladit a motivovat. Určitě totiž v práci ve skupince nejde jenom o to, abychom se rozdělili do skupinek a byla nám zadaná práce. Žáky to musí bavit a něco jim to dát.
Mezi utvořenými skupinkami může začít jistá soutěživost. Podle mého do jisté míry je to jenom dobře. Žáci se snaží dosáhnout co nejlepších výsledků a vyhrát. Nesmí to ale přesáhnout určitou hranici soutěžení. Aby na sebe žáci začali být oškliví a chovali se k sobě nevhodně. To rozhodně není účelem soutěží. Myslím si, že takové ideální soutěžení ve třídě je, když jsou žáci správně motivováni s menší odměnou pro vítěze, ať už se třeba jedná o malé plus v učitelově deníku nebo sladkost pro mlsné jazýčky.

Určitě jsme si z tohoto workshopu odnesla hodně, a vím, že kdybych měla možnost jít na něj znova tak to rozhodně udělám a ještě sebou vezmu i kamarády.