Jak s úsměvem vydržet ve školství

Dne 28.3.2013 jsem se zúčastnila workshopu na téma: „Jak s úsměvem vydržet ve školství.“ Workshop bych hodnotila jako velice povedený a vyzdvihla bych především skvělý přístup lektorek. Tento workshop nebyl mým prvním, ale rozhodně bych ho zařadila mezi jeden z nejpovedenějších a nám, jakožto budoucím učitelům, velmi užitečným do budoucí praxe. Obě lektorky podávali téma skvělým živým stylem, čímž dokázali upoutat pozornost většiny z nás. U tohoto workshopu bych nejvíce ocenila praktické rady, které nám byly předány a zároveň doufám, že budu někdy mít možnost je sama využít.
Od lektorek jsme během workshopu dostávali cenné rady na udržení kázně ve vyučo-vání. Ale budu někdy schopna v praxi tyto rady využít? Vzhledem k tomu, že praxi jsem již absolvovala, vím, že na každého žáka a na každou třídu platí jiné kázeňské prostředky. Každý žák je originál a každý je zvyklý na jiný způsob výuky. Někdo zareaguje na ztišení hlasu jiný naopak na zvýšení. Nejdůležitější je, i v nejvypjatějších situacích, udržet chladnou hlavu. Žáci mají tendenci si učitele zpočátku pouze zkoušet. Chtějí vědět, co daný učitel vydrží a co si k němu mohou dovolit. My, budoucí učitelé, máme v rukou to nejdůležitější, a to nastavení pravidel pro naši budoucí spolupráci s žáky. Podle pravidel, které nastavíme na začátku, se budeme řídit i nadále. Je tedy velice důležité to, jak se samotný učitel uvede a jaký z něj žáci mají respekt. Učitel by měl pro žáky být určitou autoritou. Ale je tomu tak i dnes? Mají žáci z učitele ještě vůbec respekt? Čím je způsobeno to, že žáci k učiteli již nevzhlíží tak, jako tomu bylo dřív? Je tedy na nás učitelích, abychom žáky respektu vůči učitelům znova naučili. Je důležité, aby učitel měl svoji prestiž, aby k němu žáci vzhlíželi s obdivem a aby si z učitele vytvořili přirozenou autoritu.
Vrátím se k tématu workshopu, a to „Jak s úsměvem vydržet ve školství.“ Vydržet ve školství s úsměvem by mělo být hlavním mottem pro všechny učitele. Učitelství není jenom povolání, ale především je to poslání, které musí člověku přirůst k srdci a musí ho dělat s radostí. Pokud učitel svoji profesi nebude mít rád, žáci to vycítí a bude velice těžké udržet jejich kázeň. Ale jak učitel dosáhne toho, aby i po několika letech praxe měl své povolání rád? Myslím si, že nejdůležitější je brát učitelství s nadhledem. Velice důležitým faktorem, je i to, že učitel by měl znát svoje možnosti, které by neměl ani přeceňovat ani podceňovat. Je důležité přiznat si svoje chyby a zároveň se ze svých chyb poučit, čímž bych se chtěla řídit
i ve své budoucí praxi.