Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Význam a smysl umění ve waldorfské pedagogice I

seznam všech úvah

ÚVAHA: Přiblížení waldorfského dne

Když jsem zjistil, že jedno z témat nabízených workshopů je Význam a smysl umění ve waldorfské pedagogice I, zaujalo mě a rozhodl jsem se jej absolvovat.
Přiznám se, že waldorfská pedagogika mi byla do té doby takřka neznámá. Na střední škole jsem o ní slyšel jen velice zřídka, a to ještě z vyprávění kamarádky studující pedagogické lyceum.

Den strávený v duchu waldorfské školy ve mně zanechal velice silné emoční pocity. Workshop začal formou poutavé přednášky. Seznámili jsme se s lidmi, kteří nás dnem následně provázeli, a získali jsme bližší informace o tom, co to vlastně waldorf je. Účast jedné z maminek dívenky, která takovou školu navštěvuje, byla velkým přínosem. Je důležité udělat si obrázek o výukovém systému nejen z odborné prezentace, ale i z pocitů člověka, jenž je vlastně jeho součástí. Příkladnou ukázkou byla ilustrovaná pohádková kniha, vytvořená na zadání školy, rodiči tajně po večerech vlastními silami. Dnes je častým problémem komunikace mezi rodičem a dítětem téma škola a věci s ní spojené. Jste-li rodič, přiznejte, jak často nemáte ani nejmenší potuchy o chování a vůbec celkovém profilu vašeho potomka ve školním prostředí. Tento nedostatek je zde velice pěkně vyřešen. Rodiče se stávají součástí školy.
Lehce mě zaskočila další část kurzu, kdy jsem se dozvěděl, že budeme zpívat a kreslit. Po rozdělení do dvou menších skupin, což mi na jiskrné myšlence, kdy se můj hlas mohl ve velkém davu ztratit, sebevědomí nepřidalo. Avšak situace se náhle změnila. Nevím, zda to bylo tím, že většina účastníků dne mi byla cizích nebo mě vtáhla atmosféra. Ale pod taktovkou naší lektorky se ze mě stal jiný člověk. Takový se neznám. Zpíval jsem absolutně bez ostychu rytmické melodie, následně hrál na jednoduché hudební nástroje, kdy ona část skladby závisela jen na mě, a všichni okolo poslouchali můj styl hudebního vyjádření, musím říct, že mi bylo opravdu dobře. Cítil jsem se sebevědomý a uvolněný s pocitem, že hudba není nepřítel a moje prezentace třeba není zas tak strašná, jak jsem si původně myslel.

Po polední přestávce přišla výtvarná část. Kreslili jste někdy nepřetržitě 10 minut kruh stále dokola? K nevydržení. Říkal jsem si, než jsem to doopravdy zkusil. Čas uplynul jako voda a zbyl po mě relativně pravidelný, upravený kruh světle zelené barvy. Den pro mě byl plný objevování překvapení v mé vlastní osobnosti.

Na závěr dne jsme se přenesli do role diváka při sledování umění Eurytmie. Pohybové aktivity užívané ve waldorfské pedagogice.
Při celkovém ohlédnutí bych se velice tvrdě přel s člověkem, jenž by hodnotil workshop jako nudný, bez náboje, emočního prožitku i teoretického přínosu. Příjemná, snad i rodinná, otevřená atmosféra, kterou dotvářelo i občerstvení za přátelské ceny, to bylo prostředí, kde nemohlo být nikomu zle. Metody výuky waldorfské pedagogiky mě zaujaly a rozhodně je budu prezentovat ve svém okolí.
Máte i vy svůj obrázek o waldorfu? Já už ano. A není černobílý.