Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Jak se domluvit s lidmi, kteří nechtějí aneb ty a já jsme z jedné krve, bratříčku

seznam všech úvah

Jak se domluvit s lidmi, kteří nechtějí, aneb ty a já jsme z jedné krve bratříčku

Dne 8.11 2012 jsem se zúčastnila workshopu Jak se domluvit s lidmi, kteří nechtějí, aneb ty a já jsme z jedné krve bratříčku pod vedením pana inženýra Pávka.
Pan Pávek je velmi zajímavá osobnost, způsob, jakým workshop vedl, mi byl velmi blízký, nicméně mi je jasné, že ne každému jeho výklad takříkajíc „sedl“. Pávek není žádným řečníkem, jak sám přiznal, jedná se o obyčejného muže, který má spoustu zkušeností s lidmi. Workshop začínal zběžnou osobní zpovědí, jak se vyučil kovářem a přidal několik historek, vyprávěl o svém studiu na vysoké škole, o vztahu s otcem a postupně se dostával ke svým pracovním zkušenostem s lidmi a pomalu navodil téma workshopu.
Dnešní doba je nastavená na honbu za lepší prací, lepším výdělkem, neustálým předháněním se a mě již teď tato honitba unavuje. Ano, je důležité mít vzdělání, ale stejně důležité také si uvědomit, že někdo na studium hlavu nemá, a že nejde shazovat všechny, kteří žádný titul před ani za jménem nemají. Ve vývoji společnosti a vzdělání musela někde nastat chyba, jelikož dnes je člověk často posuzován jen na základě titulu, což není správné. Myslím si, že člověk by měl žít v jisté harmonii své rodiny, své práce a svého okolí.
Jsem přesvědčena o tom, že pozitivnost a empatie na ostatní působí a stejnou měrou se nám vrátí. Moc se mi líbila myšlenka pana Pávka, že s asi 10% lidí si nikdy neporozumíme. Ať uděláme cokoliv, budeme nepochopeni, bude námi pohrdáno. Zní to nehezky, nicméně, zkusme se zamyslet, není v tom kus pravdy? Stává se mi, že se neustále snažím, abych někomu vyšla vstříc a ať udělám, co udělám, je to špatně. Začínám si uvědomovat, že právě toto by mohl být onen „střet“, dvou různých energií, povah, myšlenek. Bohužel občas se takový člověk nedá jednoduše přestat poslouchat, obzvlášť jedná-li se o zaměstnavatele a opět je třeba najít způsob komunikace.
Workshop jako takový mi umožnil odkrýt hromadu myšlenek, které jsem v hlavě měla, ale nebyly úplně utříděné, nedávaly smysl, ale jakmile je pan Pávek vyslovil, najednou to „tam“ bylo, najednou vše dávalo smysl, někdy natolik, že jsem musela zatlačit slzy. Je smutné, když slyšíte něco pravdivého o sobě a přitom se to v sobě tak moc snažíte potlačit! Workshop se mi opravdu moc líbil, a proto jsem absolvovala ještě jeden s panem Pávkem. Život je hledání a je důležité pochopit jak se domluvit s lidmi, kteří nechtějí, přestože jsme všichni z jedné krve.