Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

Jak s úsměvem vydržet ve školství

Zúčastnila jsem se zajímavého workshopu s názvem Jak s úsměvem vydržet ve školství. Tento titulek vystihuje obavy učitele ze svého „celoživotního“ působení za katedrou. Od přednášejících jsme dostali Učitelské desatero vyučovací hodiny, které by mělo pomoci každému učiteli zvládat žáky, mít jejich respekt a na obličeji stále milý úsměv.
Může fungovat vztah učitele a žáků s masivní volnosti? Myslím si, že nemůže, protože hrozí velká nekázeň žáků ve většině případů. Žáci mohou takového chování začít rychle zneužívat. Existují pedagogové, kterým je v podstatě jedno, co děti dělají v hodině nebo co se naučí. Najdou se lidé, kterým takový přístup nevadí nebo s ním sympatizují. Jsem přesvědčena, že učitel musí mít u žáků přirozený respekt. Rozhodně by měl dětem dát najevo, že je má rád bez rozdílů a všechny pochvaly i tresty jsou pro jejich dobro. Vše, co učitel dělá, dělá jen pro ně. Svoboda jistě patří i do školství, ale s tím, že je důležité dle mého názoru mít stanovené hranice. Žák má právo vyjádřit svůj názor, ale musí si za něj nést odpovědnost a zvolit vhodnou formu prezentování. Učitelé mají totožné asertivní právo.
Ovlivňuje učitel jednání žáků a jejich motivaci v hodině? Troufám si tvrdit, že ano. Pedagog určuje a podílí se na všem, co se ve vyučovací hodině děje. Měl by umět žáky na činnost motivovat a vytvářet pozitivní atmosféru. Při přečtení desatera, které vypracovali přednášející workshopu, musí většina učitelů nebo budoucích pedagogů vycítit, že záleží k nich, jak si pravidla v hodině nastaví. Musíme si uvědomit, že k žákům nemluvíme jen verbálně, ale také neverbálně. Když se na dítě neusmějeme, nevyjádříme lásku k němu, nesmíme očekávat, že on se bude na nás usmívat a ukazovat, jak nás má rád. Samotná gesta tvoří důležitý aspekt vystupování. Klíčovou myšlenkou všeho je, že se musíme chovat tak, jak chceme, aby se chovali naši žáci. Beze sporu se najdou lidé, kteří budou tvrdit, že žáci mají jasná pravidla a ty musí nekompromisně dodržovat. Sami si neuvědomují, že děti jsou lidé jako oni. Učitelé také zapomínají, slibují a pletou se. Odvážím se tvrdit, že takový učitelé nejsou dobří a u žáků neoblíbení. Pedagog by měl umět před žáky přiznat svou chybu.
Každý z nás se rozhodne, zda se bude řídit podle pravidel či ne. Můžeme se řídit učitelským desaterem, které vypracovaly velmi zkušené učitelky, nebo si vytvoříme svá pravidla, která budou pro nás účinná. Doufejme, že desatero pomůže většině pedagogů vydržet ve školství s úsměvem, protože s úsměvem jde všechno líp.