Úvahy /

Jak se domluvit s lidmi, kteří nechtějí aneb ty a já jsme z jedné krve, bratříčku

Komunikace je nedílnou součástí každodenního života člověka. To, jak spolu lidé komunikují, má určitá pravidla a odlišnosti v závislosti na situaci a osobách. Člověk by měl tedy vždy dobře zvážit, jak se zachová.
Nejdůležitější proto je soustředit se především na kolektiv, ve kterém se nacházíme. Pokud hovoříme s nadřízeným, je více než žádoucí, abychom nepoužívali sprostá slova, nenadhazovali kontroverzní témata, která by mohla být příčinou konfliktů a také bychom se měli snažit mluvit formálně a objektivně. Poznání vlastního šéfa je mnohdy užitečné, ale přehnaná forma vyptávání (mnohdy na zcela nevhodné informace) a pozorování šéfa je ze strany spolupracovníků vnímána spíše jako podlézání.
Komunikace s podřízeným má také svoje specifika. Měli bychom si udržet určitý odstup, jelikož přílišná otevřenost mnohdy boří bariéry a podřízení si potom svého vedoucího neváží. Vedoucí by si určitě měl dát tu práci a poznat kolektiv, jelikož potom mají lidé pocit, že nejsou vedoucímu lhostejní. Vedoucí by také měl dávat najevo, že si svých zaměstnanců váží a že oceňuje jejich úsilí. Spokojený zaměstnanec je totiž mnohem více výkonný.
Zohlednění situace je také velice cenný způsob ke zjištění správného chování. Každodenní situace jsou ve většině případů bezproblémové, ale občas musí člověk použít trochu selského rozumu a mnohdy i empatie, což některým dělá problémy. Do této kategorie můžeme zařadit například nevhodný způsob žertování, který jednomu připadá geniální, ale druhému urážející, což vede k závěru, že je nejdříve nutné danou osobu poznat, abychom se vyhnuli faux pas. Dalším častým případem je neshoda v komunikaci mezi ženou a mužem. Ženy mají tendenci některé věci jen naznačovat, kdežto muži preferují otevřenou formu komunikace. Ženy mají také tendence některé věci raději vůbec neříkat a doufají, že to muži dojde, což se v drtivé většině případů nestane. Je až k nevíře, že tento celosvětově známý fakt je stejně smeten pod stůl a ženy i muži se nadále drží své (v tomto případě) nefunkční komunikace.
Závěrem bych chtěla říct, že správná a funkční komunikace je umění a od lidí se kolikrát předpokládá, že zapnou šestý smysl a že vycítí, jak se v dané situaci chovat a jak mluvit. V dnešní době máme na bedrech naloženo příliš a mnohdy musíme během jednoho dne vystřídat spoustu rolí (ať už je to role kamarádky, sestry, matky nebo zaměstnance) a bohužel každá role vyžaduje specifickou formu komunikace. Proto je nejlepší sbírat zkušenosti, raději se držet při zemi a nevykřikovat své ortodoxní názory lidem na potkání.
Děkuji za tento workskop, myslím si, že mi hodně dal, komunikace je důležitá pro každého, je to způsob dorozumívání se s druhým.