Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

Hlas – nejcennější nástroj učitele

Hlas je opravdu to nejcennější, co hlasový profesionál má. Tvoří se vnitřními složitými mechanismy. Stručně můžeme říct, že k základnímu hrtanovému tónu se přidají svrchní alikvótní tóny a tak vznikne individuálně zabarvený hlas. Někdo může mít hlas slabý a tichý, jiný silný a znělý, ale všichni by měli dbát na pravidla hlasové hygieny a řádně se o svůj hlas starat. Vždyť co by tak mohl hlasový profesionál bez hlasu dělat. Každý by se měl snažit mluvit s měkkými hlasovými začátky, nekřičet, mluvit s relaxovanými svaly obličeje, nekouřit, nepít příliš alkoholu, nemluvit v hlučném prostředí, neodkašlávat si a omezit mluvní projev, když cítí hlasovou únavu. Při nedodržování těchto zásad zvyšujeme riziko vzniku rozličných hlasových poruch. Je tedy dodržování těchto pravidel takovým problémem, když můžeme zamezit vzniku i závažných poruch hlasu?
Každý člověk by se měl zajímat o svůj hlasový projev, nejen zpěváci a herci, ale všichni od učitelů, přes politiky, soudce až po prodavače. Protože jedním z činitelů, co ovlivňují první dojem, je právě mluvní projev. Myslím, že každý je zvědavý, jaký hlas má někdo, koho vidí poprvé a ještě nepromluvil. Někdy to může být velmi překvapující, protože hlas se podle nás k nositeli rozhodně nehodí. Jenomže hlas je něco, co vůlí neovlivníme, nemůžeme si ho jen tak upravit podle našeho přání. Navíc my sami slyšíme svůj hlas jinak, než ho slyší ostatní. Ale můžeme ovlivnit to, jak náš hlas na ostatní bude působit. Můžeme s ním pracovat, používat ho podle našich potřeb, podle toho, čeho chceme zrovna dosáhnout. Změnami polohy, intenzity atd. můžeme komunikačního partnera zaujmout, donutit ho poslouchat.
Před používáním hlasu je třeba ho řádně rozcvičit. Existuje spousta cviků na respiraci, fonaci i rezonanci. Takové cviky se používají třeba před zpíváním (dají se využít i při výuce hudební výchovy), profesionální zpěváci by vám o tom jistě řekli své. I moderátoři se před přenosem rozcvičují různými jazykolamy, aby při přímém přenosu nechybovali ve výslovnosti. Mluvidla si rozcvičují i klienti logopedů, kteří to samozřejmě nedělají stejnou cestou jako zpěváci, všichni mají své metody na rozcvičení podle toho, co se chystají se svým hlasem dělat.
Hlas byl velmi důležitý, a dokonce důležitější než dnes, i v minulosti. Protože neexistovalo písmo, všechny informace, znalosti, příběhy se předávaly ústní formou. Děti neměly knížky, pohádky jim povídali rodiče a prarodiče. To byla významná událost, která se v dnešní době čím dál tím víc vytrácí. Postupem času se začalo rozvíjet písmo a všechno se začalo zaznamenávat. Ale podle mého význam hlasu tolik nepoklesl. Informace už se nemusí udržovat jen převyprávěním, ty si můžeme přečíst, ale o to víc času mají lidé na povídání o nejrůznějších věcech a zážitcích, což je pro mě ohromně důležité. O tom si nechci jen číst, to bych se ochudila o neverbální komunikaci, která dává sdělení úplně jiný rozměr. Děkuji za tak přínosný workshop.