Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Biologie dítěte: Výživa a fyzická degenerace, nedostatečná strava

seznam všech úvah

Biologie dítěte: Výživa a fyzická degenerace, nedostatečná strava

Na workshop Biologie dítěte: Výživa a fyzická degenerace, nedostatečná strava jsem se těšila ze všech nejvíce. A to proto, že mě zajímají informace o zdravé stravě. Měla jsem sice obavy, jak vydržím sedět tři hodiny v kuse na tvrdé židli a bez přestávky již druhý workshop v tento den, ovšem mé obavy se nenaplnily. Téma bylo skutečně obsáhlé a především poutavě podáno, takže čas uběhl rychle a jistě by se dalo o tomto tématu diskutovat ještě dlouho.
Velmi mě překvapila studie doktora Westona Priceho, o které jsem dosud nikdy neslyšela. Teorie o tom, jak strava ovlivňuje vzhled člověka, kvalitu zubů a dalších, se zdá velmi zajímavá, mě každopádně zaujala velmi. Dosud jsem si myslela, že to, jak člověk vypadá, jaký má tvar obličeje, je dáno genetikou. Podívám-li se na své rodiče a bratra, máme všichni široké obličeje a celé tělo. O široké, kulaté horní čelisti si už tak jistá nejsem. Za co jsem velmi ráda, je to, že nemám žádný zubní kaz, ale zato jsem v dětství nosila rovnátka. To, co jsme se na workshopu dozvěděli, že široký obličej a rovné zuby bez kazů jsou známky zdravého člověka, mě zaujalo natolik, že jsem se celý den dívala po cizích lidech a v duchu hádala, nakolik jsou tito lidé „zdegenerovaní“ nesprávnou stravou v těhotenství jejich matek. Myšlenka, že lidé s úzkým obličejem jsou vlastně zdegenerovaní, mě lehce šokovala. Nakolik je to pravda, to samozřejmě nemohu posoudit. Považuji to za dost kontroverzní názor, zejména proto, že jsem o něčem podobném nikdy neslyšela. Říkám si, jak se lidská populace může ještě změnit, jak budou lidé vypadat za pár let, jestliže se kvalita dostupných potravin rapidně zhoršuje. A to mě děsí.
Část přednášky o tom, co bychom měli jíst a co nejíst, byla taktéž velmi zajímavá a poučná. Dozvěděli jsme se o jistých vitamínech A, D, K2, kyselinách omega 3 a 6 a dalších, jejich vzájemné působení, jak jsou pro naše tělo prospěšné a v neposlední řadě, kde je najdeme. I tyto informace byly pro mě nové. Mám z toho rozporuplné pocity. Na jedné straně to, co čteme v časopisech, na internetu, v knihách a straně druhé jedna přednáška paní Věry Dudmanové. Protože mě zdravá strava zajímá, nechala jsem se inspirovat a určitě se některými jejími radami a doporučeními budu řídit. Potvrzuje to i fakt, že jsem se po cestě z workshopu domů zastavila nakoupit pár potravin jako játru, kyšku, kosti na vývar, máslo a zeleninu. To, že živočišné tuky nemusí být pro tělo špatné, byla pro mě další novinka. Takže už si nebudu smažit vajíčko na olivovém oleji, ale na másle. Už jsem to vyzkoušela. Asi na tom něco bude, nějak mi to vajíčko chutnalo více. Sladkosti naštěstí ráda nemám a bílé pečivo taky moc nejím, takže informace, že bílá mouka a cukr jsou nejhorší potraviny, mě nechala klidnou.
Celkově bych tento workshop ohodnotila velmi pozitivně, byl pro mě velmi přínosný a myslím si, že pro ostatní účastníky také. Poctivě jsem si psala důležité poznámky s vědomím, že jistě o těchto zajímavostech poreferuji svým blízkým. Časem si stejně každý účastník, kterého přednáška zaujala, vytvoří svůj vlastní jídelníček, který mu bude nejpřijatelnější. Nic se ale nemá přehánět, a tak si budu dál dávat do kávy pasterované mléko, které dlouho vydrží, a pít kefír, který je pro naši mikroflóru lepší. Byla to zkrátka a jednoduše velmi inspirující a zajímavá přednáška.