Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Řešení obtížných životních situací v pohádkách

seznam všech úvah

Řešení obtížných životních situací v pohádkách

Stejně jako minulý semestr jsem se i tento přihlásila na různé workshopy. Jejich nabídka byla široká, a tak jsem si mohla vybírat. Zaujalo mě hned několik, avšak z časových důvodů jsem nemohla navštívit všechny. Když bych měla ale říci, zda splnily mé očekávání, tak musím bohužel dodat, že nikoliv. Možná to byla i moje chyba, že jsem si o daném workshopu udělala určitý obrázek, který poté ve skutečnosti takto vůbec nevypadal. Proto jsem si zvolila právě Řešení obtížných životních situací v pohádkách, abych tak vypověděla svůj dojem.
Vzala bych to tedy úplně od úvodu. Jakmile jsem vešla do místnosti, okamžitě mě zaujalo postavení židlí. Nebyly naskládány vedle sebe v řadě, ale jakoby natočeny na jedno místo, kde měli stát lektoři, což se mi líbilo. Působilo to velice osobně a přátelsky. Také samotný začátek působil netradičně. Jeden z lektorů nám vyprávěl o cestě do Olomouce, která ho zaujala natolik, že na ni složil krátkou píseň. Samozřejmě nás ji hned naučil. Všichni v sále jsme se měli postavit a zpívat. Jednalo se o rytmickou, opravdu krátkou písničku, kterou jsme neustále opakovali dokola a dokola. Její završení poté bylo, že jsme ji zpívali v kánonu. Já samotná zpívám velice ráda, a když se skladba ještě rozdělí do kánonu, tak mě to těší ještě víc. Do této chvíle jsem byla naprosto spokojená s workshopem.
Zlom nastal ve chvíli, kdy padla otázka, jaké zažíváme krize. Na tom samozřejmě není nic špatného, jen mi to trochu nesedělo do té představy, kterou jsem si udělala, než jsem přišla na workshop. I tak to přece není nic převratného, tudíž jsem to nechala být a poslouchala ostatní, co říkali své nápady a odpovědi na otázku. Zaslechla jsem takové, které se daly očekávat, např. smrt blízké osoby, nemoc, krize středního věku, stárnutí atd.
Věc, která mi přímo neseděla s názvem, bylo povídání o duši a o tom, že je to něco, co je mimo tělo, že se nejedná o jeden celek, pokud jsem to tedy tak dobře pochopila. Nemám nic proti takové filosofii, ale kvůli tomu jsem na workshop nepřišla. Proto bych se chtěla teď dostat k jádru věci, tedy tomu, jak se mi celkově zdál workshop.
Musím říct, že jsem byla zklamaná. Ovšem, jak jsem zmínila, začátek se mi líbil, ale nesedl mi obsah. Čekala jsem něco praktického. Jelikož sama studuji učitelství, konkrétně v mateřské škole, tak si myslím, že pohádky jsou pro děti velice důležité. Když si tedy na nich ukážeme různé životní krize, děti je poté jednodušeji pochopí a dokážou je i na základě těchto pohádek vyřešit samy. Čekala jsem tedy, že budeme rozebírat klasické pohádky a následné rady, které bychom mohli i my nějak předávat dětem. K rozebírání pohádek samozřejmě došlo, jen mě přišly pro děti příliš složité, možná až nezáživné.
Proto jsem nebyla s tímto workshopem spokojená. Do praxe mi to nedalo bohužel vůbec nic, a tudíž bych jej znovu nenavštívila.