Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

Hlas - nejcennější nástroj učitele

Workshop mě velmi zaujal, dozvěděla jsem se mnoho nových poznatků o hlasovém ústrojí. Nejprve mě zaujala myšlenka přednášející, že herec i učitel je hlasový profesionál. S tímto výrokem naprosto souhlasím, proto se naskýtá otázka, z jakého důvodu nejsou v edukačních osnovách budoucích učitelů, zařazeny předměty, týkající se právě hlasového projevu. Umět pracovat s hlasem není vůbec jednoduché. A vyžaduje to dlouhodobou práci s hlasem a hlasovým profesionálem. Shodli jsme se na tom, že nejdůležitější je pečovat o hlas a to hlavně věcmi jako je větrání, preventivní prohlídky u foniatra, nekouřit, nepřekřiknout se aby se nám neudělali jazykové uzlíky, začít mluvit měkce, pít vodu nebo vincentku, což zvlhčuje sliznice.
Opravdu velice jsem ocenila fakt, že nás přednášející zapojovala do přednášky, dokonce si z nás vybrala dobrovolníka, který nám nahlas předčítal, přednášející nás informovala, jak bychom to měli správně dělat. Také zapojení video ukázek a audio nahrávek, mě velmi zaujalo. Řekla bych, že to velmi oživilo přednášku. Také příjemný přednes přednášející byl zajímavý, tato žena opravdu dokázala zaujmout plný přednáškový sál. Myslím, si že je to žena na svém místě a že je opravdu obdivuhodná. Myslím, že bychom se všichni shodli, že ještě za svou životní kariéru nepřijala svoje první povolání, což bylo vedoucí ve stanici metra. Myslím, že svou prací v oblasti rozvoje a výuky hlasu zanechává pro naši i budoucí generaci velký odkaz, protože není moc lidí, kteří by se právě hlasu věnovali.
Praktické nacvičování říkanek s „ukazovačkami“ se určitě hodí, jak pro praxi, tak určitě do rodinného života, který asi každý z nás založí. Jak jsme se ale dověděli, zájem o hlas vzrůstá. Každý, kdo se o tuto oblast zajímá, se může přihlásit na nějaký z kurzů, které se konají na toto téma. Také je v dnešní době velké množství literatury na dané téma.
Líbila se mi i myšlenka, že by se výuka hlasu by se neměla dávat na vysoké školy v oblasti učitelství povinně, protože co je povinné do toho se nám nechte. Zatímco, když si student předmět vybere dobrovolně, má úplně jinou motivaci k účasti na něm a motivaci se vypracovat právě v oblasti hlasu, proto, že on chce a ne proto, že je to áčko, které musí splnit, jinak by nemohl postoupit do dalšího ročníku. Přednášející uvedla, že ona vede předmět jako céčkový, což zapříčinilo, že dochází studenti, kteří mají opravdový zájem se v oblasti hlasu zdokonalovat a pracovat s ním. Velmi ochotně se zajímají o probírané věci a vše si chtějí vyzkoušet, přednášející je nemusí do ničeho nutit, jak to občas bývá ve velkých přednáškových skupinách. Také je zde důraz kladen na velikost skupiny, ideálně se pracuje se skupinou, která je do 25 lidí, aby se dalo pracovat se všemi. Navrhovala také, že by stálo za úvahu, nabídnout i studentům Univerzity Palackého na Pedagogické fakultě, právě předmět hlasové hygieny, aby v rámci budoucího nelehkého povolání dokázali pracovat se svým hlasem tak, aby ho nepřetěžovali a co nejvíce ho dokázali využít.
Hlas jako základní prvek se postupně vytrácí z komunikace, začínají ho nahrazovat moderní technologie. Proto doufejme, že hlas a zpěv, potažmo komunikaci lidí s lidmi na živo, nikdy nic nenahradí.