Mně se to nemůže stát?! aneb Ženy a alkohol I.

Problematika alkoholu je dle mého názoru stále velmi opomíjené téma. Přesto se podle mnohých odborníků jedná hlavně o drogu, ta je číslo jedna. Alkohol dnes a denně zabíjí, ničí rodiny, bere zaměstnání, lidské sny a ideály. Přesto mu mnozí podlehnou. Jak je to možné? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Někteří lidé mu propadnou, protože mají problémy. Myslí si, že si alkoholem na čas uleví, že jim bude lépe. Pravda je ale mnohem děsivější, jejich problémy pak narůstají a najednou se ocitají v bludném kruhu, ze kterého už není cesty ven. Málokdo si uvědomuje, co všechno alkohol může způsobit a už vůbec je problematické přiznat si, že s ním má někdo problém a že na něm začíná být pomalu ale jistě závislý. Já osobně vidím problém ve společnosti, v tom, jakým způsobem je alkohol prezentován. Na krabičce od cigaret si každý všimne nápisu varujícího, co všechno může kouření způsobit. Ale u alkoholu? Setkáváme se s ním dnes a denně, je v reklamách, na billboardech, v televizních seriálech. Je prakticky všude. Alkoholem řeší herci ve filmu své problémy, dávají si ho na kuráž, popřípadě jen tak na chuť. Je pak logické, že člověk, který televizi sleduje, si odnáší jistý vzorec chování a přijde mu normální chovat se podobně. To je ale přece špatně. Alkohol by neměl být prezentován tímto způsobem. Samozřejmě, je to něco, co uvolňuje bariéry, něco, při čem se člověk cítí dobře. Ne každý ale dokáže odhadnout své hranice a množství, které mu právě onen pocit blaženosti dá. Přišlo mi hrozivé, že při otázce paní lektorky, kolik z nás zná někoho, kdo má nebo měl s alkoholem problém, zvedla většina zúčastněných ruku. Kolikrát se jedná o někoho, do koho bychom sami ani v nejmenším neřekli, že má s alkoholem problém. Největší omyl také spatřuji v tom, že se společnost domnívá, že alkoholik chodí pouze do hospody. Není tomu tak. Velké procento alkoholiků tvoří lidé, kteří pijí doma, mají alkohol schovaný v nejrůznějších skrýších a pokud někdo o takovém člověku prohlásí, že má problém, společnost a často příbuzní, kteří s ním nežijí, dotyčnému nevěří. Jsem ráda, že jsem mohla absolvovat workshop na toto téma. Vyprávění paní docentky bylo velmi autentické, oceňuji její otevřenost a vstřícnost, se kterou nám umožnila podívat se na problematiku alkoholu bližším pohledem. Jsem také ráda za hosty, kteří se na workshopu taktéž podíleli a společně vytvořili, alespoň pro mě, jedinečný zážitek a předali mi cenné zkušenosti.