Jak s úsměvem vydržet ve školství

Často od svých příbuzných slýchám názory typu: „Ty chceš být učitelka? Umíš
si představit, jak jsou dnešní děti neposlušné?“ Proto jsem se vydala na workshop s názvem Jak s úsměvem vydržet ve školství, abych se přesvědčila, že se toto krásné povolání dá přece jen zvládnout.
Hned v úvodu semináře nám paní lektorky názorně ukázaly, že stačí opravdu jeden jediný žák k tomu, aby rozhodil nejen pedagoga, ale i celou vyučovací jednotku. Podle mého názoru, se dá s každým dítětem vyjít. Musíme však přijít na způsob, jak nad ním vyzrát.
Na každé dítě platí něco jiného. Mnohdy stačí, abychom si s žáky nastavili určitá pravidla.
Na druhou stranu záleží na samotném dítěti, jak tuto domluvu bude akceptovat. Existuje rčení: „Učitel ti může otevřít dveře, ale vstoupit do nich musíš ty sám.“ I když se pedagog bude snažit sebevíc, záleží na dítěti, zda bude spolupracovat a podílet se na příjemné atmosféře
ve třídě a kolektivu.
Jak jsem pochopila z velmi poučného vyprávění lektorek, není důležité naučit žáka všemu a vyžadovat po něj vše, co je striktně v osnovách. Každý má své tempo chápání,
a proto je velmi důležitá trpělivost. Dřív nebo později dítěti dojde, že se zachovalo špatně. Důležité je, dát mu podnět k tomu, aby začalo přemýšlet, co neudělalo správně.
V minulosti byl učitel považován společností za „vševědoucího“. Nikdo se neopovážil říct proti němu křivé slovo. V dnešní době učitel musí poslouchat především rodiče a usilovat o vzájemné porozumění mezi školou a rodinou. Jako názornou ukázku nám na workshopu předvedli krátkou scénku. Paní lektorka se nám tímto snažila vysvětlit, co je důležité
při prvním kontaktu s rodiči. Jak jednat se starostlivými i lehkovážnými zástupci dítěte. Uvědomila jsem si, že každý člověk dělá chyby a učitelé nejsou výjimkou. Důležité je,
aby svou chybu dokázali uznat. Největším uměním však je, sebrat odvahu a omluvit se dětem
či rodičům. Učitel národů jednou řekl: „Šťastný je člověk, kterého varuje cizí chyba.“ Poučme se tedy z chyb druhých. Učitelské řemeslo určitě není jednoduché. Vyžaduje mnoho trpělivosti a porozumění. Artemus Ward řekl: „Průměrný učitel vypráví. Dobrý učitel vysvětluje. Výborný učitel ukazuje. Nejlepší učitel inspiruje.“ Přála bych každému budoucímu učiteli, aby byl tím nejlepším a inspiroval svou prací nejen žáky. Věřím,
že všichni pedagogové za ta léta ve školství určitě úsměv na tváři neztratí. Každý den ve škole je přece jiný a nikdy nevíme, čím novým nás žáci překvapí.
Workshop bych doporučila každému budoucímu učiteli nejen základních škol,
ale každému, kdo chce pracovat s dětmi a lidmi obecně. Seminářem provázely zkušené pedagožky, které vyprávěly příběhy i zkušenosti z osobní praxe, což se se mi velmi líbilo.