Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

Mně se to nemůže stát?! Aneb Ženy a alkohol I.

„Víno povzbuzuje ducha, rozněcuje srdce, zbavuje neklidu, vyvolává veselí. Chudý se pokládá za bohatého, černé chmury a starosti se rozplývají a čelo se vyjasňuje.“ Jako by věhlasný římský básník Ovidius tušil, jak bude svět vypadat za několik set let. V dnešním moderním a uspěchaném světě se alkohol stal každodenním společníkem mnoha z nás. Ranní štamprle na dobré zažívání, k obědu jedno dvě piva, odpolední panáček na dobré trávení po tučném a sytém jídle, k televizi dvě deci vína. No, někdy víc jak jedna sklenička také neuškodí, ne? Svět je plný starostí, zmatků, nevyřešených věcí, které nás trápí, sužují. Muže, ženy, dospělé, děti. Je jedno, jakého jste pohlaví nebo věku. Celý den se zabýváme různými problémy, snažíme se je vyřešit. Do toho připočtěme shon v práci, ve škole, péči o děti, nákupy, vaření, úklid, povinné rodinné návštěvy a oslavy. A jak se těchto starostí nejlépe zbavit? Najít si nového známého, přítele do nepohody.
Nejprve se oťukáváte. Poznáváte. Sem tam se potkáte v příjemné hospůdce, na baru, venku při grilovací párty. Rozumíte si a je vám společně dobře. I ostatní přátelé jsou s vaším novým „parťákem“ spokojeni. Přináší nové zážitky, veselé chvíle, dokáže vám vlít krev do žil, jeho přítomnost z vás činí zábavného člověka sršícího vtipem. Dobře, občas si nesednete, ale kdo nemá někdy špatnou náladu, že? Omluvíte jeho mizerné chování, usmíříte se a pokračujete dál ve vašem už tak skvělém přátelství. Pomalu začínáte zjišťovat, že ten přítel, budeme mu říkat A, se stal vaším jediným společníkem. Dokonce jste mu vymezili i místo u vás doma. Šuplík se spodním prádlem, falešná stěna ve skříni, sklep, kotelna, kam chodíte jenom vy, role od starých koberců, které čekají na vyhození. Vždyť jste tak skvělí přátelé! Přeci nemůžete jeden druhého jen tak opustit. Začnete přítele A brát s sebou též do práce. Jedno rychlé popovídání na toaletách neuškodí. A vám se hned bude zase lépe pracovat. Po práci pokračujete s A do nejbližší a vámi velice oblíbené pivnice. Nekonečná jízda pokračuje. A vy zapomínáte, že na vás doma čekají lidé, kteří vás milují a potřebují. Rodina, žena, děti. Nakonec ztrácíte i je. Zůstal jste sám. Jen vy a přítel A. Je to opravdu to, po čem jste v životě toužili? V doznívající euforii možná, ale později přijde tvrdá realita. Přítel A vás v těch nejhorších chvílích opustí také. Stala se z vás naprostá troska, která se neumí postarat sama o sebe, na přítele A nadáváte, nesnášíte ho. Jen do chvíle, než ho opět u nějakého pouličního bufetu potkáte. Zase jste ti staří dobří přátelé, máte si o čem povídat. Než se nadějete, obere vás o všechny peníze, které u sebe máte, a je pryč. Zase. Opět. Jak nečekané. A vy zůstáváte opět sám a utápíte se ve vlastních myšlenkách, výčitkách svědomí. Chybí vám rodina, políbení vaší ženy, úsměv dětí, zavrtění ocasem vašeho milovaného psa. Chcete pryč, nebýt. Odejít někam, kde přítele A nepotkáte, kde budete zase konečně sám sebou. Jak se vrátit zpět? Jde to vůbec? Nebo je už příliš pozdě? Pilulky? Zbraň? Most? Aaaa, přítel A ve vedlejší ulici. A svět se točí, točí, točí. Opět ta známá blaženost, spokojenost, smrt nebo vysvobození?
Alkohol je součástí života každého z nás. Někdo má to štěstí, že se s ním potkává v přijatelné míře, umí příteli A odporovat a věnovat se i jiným záležitostem. Workshop jsem si vybrala z jednoho prostého důvodu. V mém životě i v životě mých blízkých osob se přítel A stal nevítaným hostem. Hostem, který je neodbytný, vtíravý, podlézavý a nebezpečný.