Úvahy /

ÚVAHA: Desatero učitele

Dne 17.3 jsem se zúčastnil workshopu na téma Desatero učitele pod odborným vedením paní Mgr. Klaudie Eibenové. Musím konstatovat, že se mi celý program líbil jak svou strukturou, tak podanou formou, která si vyžadovala zapojení účastníku do pomyslného centra dění a tak z nich udělat i participanty, místo pouze pasivních posluchačů. Celý workshop se nesl v přátelské atmosféře a zanechal ve mně pozitivní konotace.

Účastníci se aktivně zapojili, do průběhu semináře pomocí her, simulujících různé situace, s kterými se učitel denně setkává v průběhu své práce. Myslím si, že zapojení účastníku kurzu v této podobě, bylo velkým zpestření, které přineslo mnoho cenných rad do budoucího vlastního profesionálního růstu. Paní Mgr. Eibenová mě utvrdila v domnění, že učitelství je velmi těžká řehole, která sebou přináší jak nápor na odbornou přípravu učitele, tak také na jeho celkovou nervovou strukturu. Učitel tedy musí být také velký psycholog a musí pochopit složitou osobnost každého žáka. Učitel je tedy v nezavidihodné situaci, jednak je tlačen podmínkami ve školství, tak také ze strany rodičů, kteří si myslí, že škola je schopna, nahradit nedostatky a nedbalosti ve výchově svých ratolestí, které se udály u rodinného krbu.

Byl jsem velmi v šoku, s množství nemocí a různých poruch soustředění, která se u jednotlivých žáků objevují. A díky těmto poruchám, potřeba speciálního přístupu k takto „postiženým“ žákům. Nejsem si tedy úplně jistý, jestli je v silách učitele, zvládat tento problém, bez stavu mysli sklouzávající mezi totální beznaděj a rezignaci. Učitel tedy v mých očích, jako povolání opět postoupil o vyšší stupínek v oblasti „prestiže“ a tito pro mě novodobí „Spartakové“ jsou drceni římskými vojsky, v podobě pracovního prostředí a veřejného mínění. Avšak nic to nemění na tom, že učitelství je jedno z nejzáslužnějších povolání, které má jako jedno z mála, největší dopad na každého občana a pomáhá mu, jak v socializaci, tak také k nabrání určitých vědomostí.