Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

Vnitřní a vnější motivace, tresty a odměny, jejich rizika a co namísto nich

Je to již několik měsíců, kdy jsem se zúčastnila víkendové akce na Sluňákově poblíž Olomouce. Byla to moje čtvrtá a bohužel poslední víkendová akce na tomto skvělém místě. Název akce byl „Vnitřní a vnější motivace, tresty a odměny, jejich rizika a co namísto nich“. Dva dny strávené v milé společnosti dvou dam, které se v dané problematice pohybují, mi daly spoustu podnětů k přemýšlení, spoustu otázek, spoustu nápadů a více či méně subjektivních názorů…
Tresty? Odměny? Motivace? Co si vůbec můžeme představit pod těmito slovy? Většině z nás se nejspíše u prvního slova vybaví malé děti se svými rodiči. Na pískovišti. Jak jedí písek. Jak jim maminka nadává, že to se přece nesmí. A že už to nikdy nesmí dělat. Například v dospělosti. A za „trest“ děti třeba nedostanou denní dávku lízátek. V horším případě přijde na řadu fyzický trest. Co si budeme povídat, děti si jej často zaslouží. Taková jedna „za uši“ bude asi více prospěšná k budoucímu psychickému vývoji dítěte, než neustálé okřikování a napomínání. Jenže máme právo vůbec bít děti za věci a činy, které my vidíme úplně jinak, než oni? Jinýma očima. Jinou myslí. Jak pak můžeme očekávat od nich nějaké pochopení? Kde je nějaký smysl nápravy? Myslím, že stejně tak, jako my, dospělí, někdy chápeme je, tak oni chápou nás. Čili vůbec.
A co odměny a motivace? Motivující odměny? Dají se tyto dvě slova dávat do souvislostí? Můžeme vlastně přemýšlet v dnešní době jinak? Vždyť co je podstatou motivace? Proč jsme motivování? Jen tak? Ne. Zcela jistě ne. Za většinou motivací stojí vidina něčeho příjemného po vykonání kvalitní práce. Byť třeba je ta odměna vzdálená. Může to být i dovolená. „Když budeš mít samé jedničky, pojedeme k moři“. Přímá úměrnost? Čím více budeš mít jedniček, tím více pojedeme k moři. No to asi ne. Řekla bych, že tuto větu ale slýchává doma hodně (ale opravdu hodně) dnešních dětí ze základních škol, nejen na prvním stupni. Je tohle ale ten správný případ motivace? Je tohle vůbec motivace a odměna? Připomíná mi to trochu vydírání. V lehčím slova smyslu, samozřejmě. Ale kdo z nás zase ví, jestli to tak opravdu ty malé děti neberou? Vždyť divíme se kolikrát málo, co nám občas jsou schopny říct? Takové věty bychom mnohdy nevymysleli ani my sami…
Absolvovaný workshop byl obsahově velice zajímavý, leč na mě neplatí ta část, kde se řeší všechna ta rozdělení a zařazování různých druhů trestů, motivací a odměn do určitých oddělení psychologie či pedagogiky. Přemýšlím nad těmito věcmi možná jinak. A snad tohle jsou ty hlavní myšlenky, které mi vyvstanou na mysli při vzpomínce na tento workshop.