Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Řešení stresových situací a prevence proti syndromu vyhoření Motto: Kdo chce zapalovat, musí hořet, ale pozor, ať neshoří sám

seznam všech úvah

Řešení stresových situací a prevence proti syndromu vyhoření

Vyhoření, ztráta chuti k práci… v dnešní době se tyto problémy nějak rozšířily. Jak tuto situaci vyřešit? Je nějaký zaručený návod proti syndromu vyhoření? Odpověď na tuto často kladenou otázku jsem chtěla najít na workshopu s tímto názvem.
Přednášku vedl velice energický a pozitivně naložený pán. Působil tak, že to nikdy nic podobného, jako syndrom vyhoření nemohlo potkat. Opak byl ale pravdou a my jsme tak mohli vidět někoho, kdo se s tímto problémem potýkal a zvládl se do života vrátit plný elánu a energie. Myslím si, že svým příběhem nás pan inženýr všechny inspiroval, poučil a že se díky němu dokážeme nad tento problém lépe povznést.
V dnešní uspěchané době je každý zvyklý na svůj určitý standard, který nerad opouští a pokud to jde, rád ho zlepšuje. Z lidí se tak stávají workoholici, kteří baží jen po penězích, kterých nemají nikdy dost a chtějí pořád víc a víc. Je to ale k něčemu? Hnát se pořád za vyššími příjmy? Většinou to nejvíce odnáší rodina, která sice je zahrnutá penězi a nejmodernějšími věcmi, ale nebylo by lepší strávit víkend v klidu doma a spolu? Důležité je, aby si člověk včas uvědomil, že se řítí do vlastní záhuby, že ho jeho práce už nenaplňuje tak, jako dřív a že se pořád nesmyslně žene za vyššími cíly. Jakmile si to člověk uvědomí, měl si uspořádat svůj žebříček hodnot a změnit postoj k práci. Přece nemusíme mít skříň narvanou oblečením k prasknutí, bohatě nám stačí troje kalhoty a pár triček. Nemusíme podlehnout tlaku společnosti a každého půl roku si kupovat nový mobil, větší televizi, novější auto. Je jen na nás, jak si to rozhodneme.
Velice se mi líbilo motto, kterým se přednášející řídí. Motto pronesl Jan Eskymo Welzl, český dobrodruh na dalekém Severu a i já jsem si ho vzala za své. Zní: „Prondu-prondu, neprondu-neprondu!“ V těchto čtyřech jednoduchých slovech je obsažena obrovská moudrost. Neměli bychom se hnát pořád za dalšími, vyššími a nesplnitelnějšími cíly. Měli bychom si uvědomit, že když se něco pokazí, není to konec světa a můžeme to napravit. Nemáme nechávat věci na osudu, který pro nás něco nachystal a my to stejně nemůžeme změnit, ale začít aktivně řešit daný problém, trochu se nad něj povznést, protože i přes to, jak hrozně velký se nám problém zdá, vždy se dá nějak vyřešit. Přednášející zmínil ještě další přísloví, kterým bych tuto úvahu chtěla uzavřít. I z vlastní zkušenosti vím, že: „když nejde o život, nejde o nic“