Emocionální zdraví dítěte a kampaň Celé Česko čte dětem

Celé Česko čte dětem. Česko čte dětem? Celé Česko čte dětem? Čte vůbec někdo dětem?
V dnešní době počítačů a televizí je čtení knížek v některých domácnostech opravdovou vzácností. Oni vlastně ani někteří rodičové nečtou. Jednoduší pro ně je pustit si televizi nebo rádio, kde se dozví hned potřebné informace než se prokousávat tučným denním tiskem a najít si tu jejich zajímavost. Děti raději posadí před televizi nebo k počítači, aby byly alespoň „chvilku ticho“.
Kde jsou ty časy, kdy děti došly ze školy, hodily tašku s učením do kouta a utíkaly ven. Vrátily se na večeři, rychle se naučily a už v posteli s nadšením čekaly až jim maminka nebo tatínek půjdou přečíst pohádku?
Čtou i dnes rodiče svým dětem? Mohu s hrdostí říct, že v mém okolí se naštěstí vyskytuje hodně rodičů, kteří svým dětem opravdu čtou. Převážně jsou to víc maminky než tatínkové, ale díky za ně. Dokonce i můj dvanáctiletý bratr se každý večer těší, až půjdou pokračovat v jeho oblíbené knize, kdy on přečte první stránky a maminka mu dočte kapitolu. Motivuje ho to ke čtení, zároveň naslouchá a má velký prostor pro svoji fantazii.
Když jsem byla na praxi v mateřské škole, šlo vidět, že některé děti mají ke knížkám opravdu hezký vztah. Samy si braly knížky z knihovničky a dožadovaly se přečtení pohádky. Některé jen zaujaly obrázky v knížkách a tak jen listovaly, i to je však pro děti přínosné. Většina dětí přijde do školky už se zásobou básniček, říkadel anebo pohádek, ale najdou se bohužel i tací, kteří neznají vůbec nic. Proto je podle mě strašně dobré, když děti chodí do školky, kde se s paní učitelkami mohou naučit spoustu říkanek, a nezůstávají doma až do nástupu do základní školy.
Pohádky mohou děti naučit správnému chování, dát jim určité morální hodnoty. Rozvíjí dětskou fantazii a utváří v dětech nějaké emoce. Vždyť každému dítěti je líto Berušky, když jí Brouček rozbije lampičku.
Já vzpomínám strašně ráda na večerní čtení pohádek a dodnes se smějeme se sestrou tomu, jak nám maminka, unavená po celodenní práci, při čtení pohádky usnula. Nebo jak se malý bráška snažil napodobit maminku a broukal si nad obrázkovou knížkou.
Dětem by se mělo číst každý den 20 minut denně. A rodiče by si měly uvědomit, že když budou každý den číst dětem alespoň pár stránek, dostanou možnost své vlastní dítě víc poznat, víc se mu přiblížit, popovídat si s ním o jeho vlastních problémech, jestli se natrápí nebo jestli mu někdo neubližuje.