Jak s úsměvem vydržet ve školství?

Na tomto semináři jsem se dozvěděla hodně velice zajímavých věcí a rad, jak zacházet se školáky. Myslím si, že mi to hodně v mém profesním životě pomůže.

Už od malička jsem si přála být paní učitelkou a dodnes je to můj největší sen(snad se mi vyplní). Ale je to v dnešní době dobrá volba? Já si myslím, že záleží na temperamentu a vůli člověka. Někdo na to vlohy má a jiný zase ne. Někdy zase jen stačí mít rád děti a jde to všechno samo. Ale do jaké míry do toho zasahuje temperament? Myslím si, že pokud se snaží učitel s žáky vyjít, (ať už je jaký chce), spolupracovat s nimi a komunikovat, má velkou naději, že si ho žáci oblíbí a pouto mezi nimi bude silné. V tomto případě si myslím, že na temperamentu lidí nezáleží, ale záleží na tom, jak to s nimi učitel umí. Jestli si už od začátku vytvoří kamarádský vztah nebo bude naopak velkou autoritou. Ale jak docílit dobré spolupráce? Co když mě žáci nebudou mít už od začátku rádi? Myslím si, že na tohle není žádný recept a každý si na tu svou „taktiku“ musí přijít sám, i když je to někdy trnitá cesta. Ale když vidím dnešní mládež, mám velké obavy z toho, že je potřeba se připravovat již nyní. Mám se bát? Zvládnu být dobrou učitelkou? Budou mě mít žáci rádi? Já si myslím, že každý začátek je těžký, a i když mě nebudou ze začátku respektovat, pomalu si k sobě cestu najdeme, až se lépe poznáme. A jestli ne, jak vydržím s úsměvem ve školství? Ze všeho nejdůležitější je podle mě praxe a hlavně mít dobré vztahy k dětem, protože ten, kdo nemá rád děti, nemůže s nimi nikdy dobře vycházet. Vždyť co může být krásnější a emotivnější, než naučit děti číst, psát a počítat? Vidět jejich snahu a zdokonalování? Myslím si, že je tohle moc pěkná práce, a i když mám obavy, pokusím se to zvládnout. Tak vlastně je vůbec čeho se bát?

Tohle vše jsem si myslela před tímto seminářem, ale po těch naučných 3 hodinách jsem si toho hodně uvědomila a už se tolik nebojím, a za to velmi děkuji. Teď si myslím, že zvládnu být dobrou učitelkou, kterou budou mít všichni žáci rádi. I když to nebude někdy moc „růžové“. A pokusím se pro to udělat co nejvíce. A proto se teď se ptám: „proč být učitelkou?“…