Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Neztratit víru v člověka: Protektorát očima židovských dětí

seznam všech úvah

ÚVAHA: Neztratit víru v člověka: Protektorát očima židovských dětí

V tomto semestru jsem absolvovala tři workshopy (Kritické myšlení ve výuce, Příprava učitele na výuku aneb plánujeme v souvislostech a Neztratit víru v člověka: Protektorát očima židovských dětí), které mi pomohly upřesnit, v některých případech i změnit pohled na daná témata.

Nejvíce mě zaujal třetí workshop (Neztratit víru v člověka: Protektorát očima židovských dětí) a na ten se také zaměřím.

Už od zapsání na začátku školního roku mě toto téma nejvíce lákalo a doufala jsem v osobní setkání s lidmi, kteří prošli koncentračním táborem. Tohle přání se sice nesplnilo, ale i tak workshop splnil moje očekávání.
Lektorka, i přesto že přednášela po delší odmlce, workshop skvěle zvládla, bylo poznat, že má s těmito přednáškami bohaté zkušenosti, což potvrdily i výborně zpracované matriály k tématu, které sloužily k samostatné práci.
Nebudu se zmiňovat o tom, jak tenhle workshop rozšířil mé znalosti o tomto tématu, to je totiž naprosto nepopiratelné a myslím, že o tom už bude mnoho napsáno, ale chtěla bych zmínit jinou věc, která mě velmi zaujala, a to je uspořádání celého tříhodinového workshopu.

Myslím si, že je pro jednoho člověka opravdu velmi náročné zorganizovat tři hodiny pro sedmdesát lidí tak, aby se všichni účastníci zapojili a dokázali udržet pozornost. To se lektorce Mgr. Marii Zahradníkové podařilo a to především díky skvělému rozložení aktivit, což bylo pro mě velmi inspirující.

Workshop začal krátkým videem, které navodilo atmosféru tématu a potom se střídal výklad, diskuse a samostatná práce ve skupinách.

Samostatná práce byla sice skupinová, ale záleželo na každém jednom člověku ve skupině, což považuji za velmi důležité. Každá skupina obdržela materiály o jednom židovském dítěti, které prošlo koncentračním táborem a přežilo.
Články byly velmi emotivní, ale díky tomu, že z textu člověk musel vstřebávat faktické informace, které se následně doplňovaly do dotazníku, všichni emoční přepětí zvládli.

Poslední částí bylo prezentování práce ostatním skupinám. Děkuji celému týmu PVP za organizaci, a to nejen projektů, kterých jsem se zúčastnila, protože zvláště teď, ve zkouškovém období, si uvědomuji smysl tohoto projektu.