Úvahy /

Mně se to nemůže stát!? Aneb Ženy a alkohol I.

V celém světě je alkohol velmi oblíbený. Nejen u běžných spotřebitelů, ale je důležitou součástí oblasti podnikání. Za tímto účelem bývá vyzdvihován v nejrůznějších reklamách, řidiči ho mohou zahlédnout na bilbordech a nesmíme zapomenout i na filmový průmysl, který sice produkuje filmy, které ukazují na negativní následky konzumace alkoholu, ale je mnoho filmů a seriálu, kde je alkohol prezentován stylem ,,Chceš se bavit?? Dej si alkohol a budeš hned za hvězdu, svět ti bude ležet u nohou...‘‘ Kdo by odolal?
Dnešním problémem není už jen alkohol a dospělí, kteří se pod tíhou svých problémů denně opíjejí ale bohužel čím dál častěji se to týká i dětí. Většina z nich má první zkušenost s ním už kolem desátého roku, což je alarmující situace. Proč tomu tak je? Co děti láká na alkoholu? Jak jsme se dozvěděli už při samotném workshopu, odpověď se přímo nabízí. Počátek této problematiky lze hledat už v útlém věku.
V době kdy dítě napodobuje chování rodičů, v době kdy se formuje osobnost dítěte. Všichni víme, jak vypadá taková běžná rodinná oslava. Dospělí se skvěle baví, nalévají si jednu sklenici za druhou, smějí se, zpívají a neustále připíjejí. Občas je také napadne své ratolesti namočit piškot např. do vína nebo piva. Zamysleli jste se ale někdy jak takovou oslavu vnímá dítě samotné, co si z ní odnáší?
Sedí si tátovi nebo matce na klíně a žmoulá v puse piškot. Když se rozhlédne kolem vidí, jak se všichni smějí a jsou v pohodě a tak je taky spokojené a rozdává úsměvy na všechny strany. Pak stočí pohled ke stolu a všimne si zvláštní věci se zátkou. Co to je?, říká si a začne se po té věci natahovat. Najednou slyší svého otce, jak říká se smíchem ,,Tak ty by sis dal taky jo?“ Než se naděje zjistí, že má ruce prázdné a táta mu namáčí piškot do své sklenice. To se mu nelíbí, ale než se stačí rozkřičet má piškot za bouřlivého smíchu ostatních zpátky v puse. Chvíli neví, co se to vlastně stalo, vnímá, že ten piškot chutná nějak jinak a nejistě se podívá na rodiče, co má dělat vyplivnout nebo to sníst? Když vidí, že mu ukazují jez tak začne kousat. Nejprve nejistě stále sledující rodiče, ale ty se usmívají a tak začne kousat s chutí. ,,Hm není to tak špatné, pomyslí si, ,, Příště sním víc, když z toho mají rodiče takovou radost!“ Jaký myslíte, že bude výsledek? Šance že dítě příště takový piškot nebude chtít je mizivá, proč by to dělalo, když je za to vlastně rodiči chváleno??
Zde je už první chyba, která může ovlivnit celý život dítěte. Může se vám zdát, že jde o zanedbatelnou věc ale opak je pravdou, zvlášť ve věku kdy je dítě vnímavé a ukládá si vše do paměti, kterou se pak řídí ve svém zbývajícím životě. Každý rodič se snaží vychovat své dítě co nejlépe. Učíme ho co je dobré co zlé, co smí dělat či co ne fausse sacoche pas cher. Mnohdy jim zakazujeme z obavy o ně ty nejmenší prkotiny. Ale dávat napít dítěti většině z nás přijde běžné, normální. Nevidíme nebezpečí, které číhá za rohem. Neuvědomujeme si, jak lehce může vzniknout závislost, jak malý podnět zdánlivě neškodný ji může spustit. Neznamená to, ale že jsme špatní rodiče to vůbec! Kde ale tkví podstata problému?
Dle mého názoru se musí změnit přístup samotné společnosti! Dokud bude alkohol převážně prezentován jako neškodný nápoj nebudou ho nikdy dospělí považovat za hrozbu, nezačnou svým dětem dělat přednášky o škodlivosti alkoholu a nepřestanou namáčet piškoty do alkoholu!!!
Cesta ke změně nebude lehká, ale rozhodně není nereálná. Workshopy jako byl tento je jednou z možností jak dosáhnout zlepšení stávající situace, mně osobně mnoho dal, změnil můj pohled na alkohol jako takový a budu se snažit jako budoucí pedagog tento odkaz šířit dále. Pevně věřím, že se dočkáme dne, kdy se výsledky těchto snah promítnou v naší společnosti, kdy přestaneme potkávat na ulici či ve škole podnapilé dvanáctileté děti a hlavně, že při rodinných oslavách budou děti na nabídku alkoholu reagovat záporným kroucením hlavy!