Praktický průvodce waldorfskou pedagogikou
Co tedy znamená waldorf pro lidi? Jak si toto slovo vysvětlují? Respektive zná někdo tento pojem? V dnešní době není na Olomoucku waldorfská výuka již tolik neznámou jako jiné alternativní školy a výukové programy. Převážně proto, že olomoucká alternativní škola s tímto vyučovacím programem existuje již řadu roků. Nejprve při státní škole a od roku 2009 se již osamostatnila. Při návštěvě této školy, i při workshopu tak i při náslechové praxi jsem zjistila, že tato škola je zcela jiná a zvláštní.
Co je na této škole jiné? A co se dá z pohledu moderního občana vysvětlit jako normální a nenormální. Nevím. Tato škola má zázemí již v mateřské školce a hlavně, toto zázemí musí existovat již v rodičích, jinak si totiž chod domácnosti s žákem této školy nedokážu představit. Jsem zastánce toho, že dítě by mělo mít nějaké morální hodnoty, od rodičů výchovné cíle a podobné věci. Jenže v těchto školách nic takového neexistuje. Tedy v naší olomoucké škole. Vím, že tato škola existuje i v Praze a je velmi pochvalovaná a žádaná. Je to možná proto, že tam tuto výuku umí „učit“. Jenže na této škole ji učitelé absolutně neovládají. Čert vem dlouhé epochy, svobodu názoru a svobodu pohybu a vlastně všeho. Ale svoboda neúcty, ruchu a naprostého chaosu tu přebývá všechno a ubíjí převážně nadané a hodné žáky. Na třídu s 16 dětmi, jich je dle mě jen pár, 3 – 4, „normálních“. Bohužel zbytek mi přijde negací tohoto slova „nenormální“. Zlobiví, drzí, rozmazlení a vědí, že učitelé si nechají upřímně kálet na hlavu.
Kam tento svět bude spět, když vychová takovou řadu dětí? Mají být připraveni na život, a jak ředitelka říká, jsou to děti, které jsou vychovávány a vedeny tak, že mají být spokojeny i s podřadnou prací květinářky či zedníka, ale práce je má naplňovat a bavit. To je dobré, pomocné síl není nikdy dost, zvláště té usmívající. Jenže na tuto pozici je velmi mnoho lidí, téměř všichni, bez maturity, jen s výučním listem, menšiny, a tak podobně. Nemyslím si tedy, že je to nějaká perspektiva pro naši republiku ani pro děti, možná jen pro jejich rodiče, kteří by se pro své miláčky rozkrájeli a vlastně jen potřebují, aby v této výchově pokračovali i tam, kde na ně dohlížet nemohou.
Možná bych potřebovala vidět výuku v Praze a hlavně jiných státech a školách tohoto typu, kde to opravdu umějí, ale v Olomouci by od toho měli tito učitelé dát ještě na pár let ruce pryč, dokud to opravdu nezvládnou. Protože jinak bude Olomouc národem zahrádkářů a cestářů bez inteligence, za to s pořádným smyslem pro humor a pozitivismem.