Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

Hlas- nejcennější nástroj učitele

Lidé, kteří jsou na rozdíl od zvířat obdařeni schopností přemýšlet, dostali do vínku zároveň hlas, aby mohli své myšlenky vyjádřit, ať již „ pouhou“ řečí nebo zpěvem, který může být zároveň uměleckým vyjádřením naší schopnosti vytvářet tóny, stejně jako jím může být řeč samotná.
Již ve starověkém Řecku byla schopnost mluvit-(řečnit) prestižní záležitost, která se řadila mezi nejvyšší formy umění. Ten, kdo byl zajímavým řečníkem a dokázal zaujmout ostatní, měl často zajištěn příjem a uznání až do konce svého života.
Je potřeba si uvědomit, že v minulosti nebyli žádné média, typu noviny, rádio, televize nebo internet, kterými by se mohly informace šířit. Z toho důvodu bylo zapotřebí vůdčích a charismatických osobností se silným a zvučným hlasem, kteří dokázali např. prosadit vůli panovníkovu a manipulovat tak dav požadovaným směrem.
Jeden z velmi známých řečníků starého Řecka, se narodil dokonce s ochrnutým obličejem. Tak moc toužil být řečníkem, že chodil každý den k moři, vkládal si kameny do úst a pokoušel se řvát do vln. Bylo to velmi bolestivé, ale mělo to ohromný účinek, nejen, že rozhýbal nepohyblivé svaly, ale stal se jedním z nejvýznamnějších řečníků té doby. To, že kde je vůle je i cesta, můžeme bohužel vidět i dále v historii také v negativním kontextu. Např. Hitler nebo Stalin, byli především výborní řečníci, kteří bohužel dokázali strhnout svým přesvědčivým mluvním projevem, ke kterému, mimo jiné patří i řeč těla, doslova davy, které je byly schopné fanaticky následovat až „ do samotných pekel“.
Zde můžeme vidět, že lidský hlas může být využit mnoha různými způsoby. Může být šiřitelem pokroku, stejně jako nástroj pomsty a způsob ponížení jiných. Není to ale hlas sám o sobě, který je takto mocný, je to především myšlení těch, kteří ho používají.
Jako učitel tak mám možnost svým hlasem působit a pracovat s ním podle toho, čeho chci u dětí dosáhnout. Pokud chci, aby mi žáci věnovali pozornost, nemůžu na ně mluvit unylým a monotónním hlasem, ale musím je svým projevem především zaujmout. Z toho důvodu je dobré se svým hlasem umět pracovat, uváženě volit hloubku, výšku a tón hlasu.
Práce s hlasem
Ono se řekne hlas, ale taková správná řeč, je vlastně i takový malý zázrak, co to dá za práci správně zapojit všechny důležité svaly a naučit se je používat, je to hotový malý „orloj“, ve kterém pracují všechny drobné součástky s neobyčejnou přesností a precizností.
Každá hláska musí být správně vyslovena, aby vydala přesně takový zvuk, který potřebujeme. I proto to dá dětem tolik „ práce“ naučit se jazyk správně. Mimo faktorů jako je dýchání, volné jazykové patro, aj. Schopnost naučit se všechny jemné nuance správné výslovnosti jednotlivých jazyků navíc klesá s věkem, takže správnou výslovnost komplexního jazyka se můžou naučit jenom velmi malé děti, do cca 6 let. Důkazy můžeme vidět i u nás např. na vietnamské komunitě. Děti, které zde byly narozeny, jsou, kromě fyziologických faktorů, jazykově srovnatelní s běžným českým dítětem. Zatímco děti, které sem přišly s rodiči, např. ve věku 5 let jsou již ovlivněni svou mateřštinou – prvním jazykem, který se naučili a v jejich řeči je tento faktor jasně slyšet.
Díky tomuto semináři a také semináři, který jsem absolvovala minulý rok u paní profesorky Aleny Tiché, jsem si uvědomila, jak moc je důležité, aby učitel uměl se svým hlasem správně pracovat a také ho náležitě šetřit. Pokud chceme, aby nám hlas dlouho vydržel a byl ve správné kondici, měli bychom se o něj také dostatečně starat, vyhýbat se zakouřeným prostorům, nekřičet, nepít zbytečně příliš studené, ale ani příliš teplé nebo dokonce horké nápoje, protože všechny tyto věci mají negativní vliv na hlasivky, které ke správné tvorbě hlasu potřebujeme především.
Své by o tom mohli povídat nejen učitelé, ale také zpěváci (např. Karel Gott už léta udržuje své hlasivky kombinací teplého piva a syrového vajíčka)nebo dabéři a herci. Mezi našimi českými herci a dabéry je a vždy bylo několik velkých „hlasů“, namátkou připomeňme Vlastu Buriana, Jiřinu Bohdalovou a její nezapomenutelný hlas z pohádek našeho dětství, Františka Filipovského, po němž je dokonce pojmenováno nejvyšší ocenění pro dabéry Cena Franitška Filipovského. Pan Filipovský v životě namluvil nepřeberné množství filmových rolí. Mezi obzvláště vydařené paří Četnická série z legendárním Louisem de Funesem nebo Baba Jaga z ruské pohádky Mrazík. Obě tyto role tím povýšil do úplně jiné komické roviny, než byly v původním znění.
Dnešní hektická informační doba příliš nepřeje rozvoji řečnických a vypravěčských schopností. Lidé jsou čím dál více obklopeni technologiemi a ústní poddání umírá, což je jistě škoda. Má to vliv nejen na kvalitu osobních vztahů (nedostatečná komunikace je označována za jednu z předních příčin rozvodovosti a rozpadů vztahů), ale také na naši schopnost vyprávět. Jako malá si pamatuju, jak mně a sestře dědeček vyprávěl spoustu příběhů a pohádek. Většinu si vymýšlel z hlavy a byly pokaždé jiné, každopádně vždy velmi napínavé a pestrobarevné.