Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

Jak s úsměvem vydržet ve školství

Zajímavá úvaha pro všechny budoucí pedagogy, ale snad i pro každého zaměstnance, který chce být ve své práci spokojený. Stále totiž platí, že s úsměvem jde všechno lépe. Tohle byl asi hlavní důvod, proč jsem se daného workshopu zúčastnila s velkým očekáváním.
Jelikož bych jednou moc ráda učila, tak mě dané téma zajímalo. Podle mého názoru by do školství měl jít opravdu jen člověk, který má vztah k dětem-žákům-studentům, jen ten, který má potřebu a hlavně chuť předávat své znalosti, dovednosti a díky tomu tvořit z každého člověka jedinečnou osobnost.
Samozřejmě, že učitelé nejsou žádní roboti, bez emocí, citů, takže ani oni se nemůžou dennodenně usmívat na všechny strany. Ze své vlastní zkušenosti vím, že nálada pedagoga se velice rychle přenese na studenty. Stačilo, když učitel přišel do třídy. Hned jsme poznali, že jeho nálada je špatná a každý se bál jen špitnout, abychom za „odměnu“ nedostali nějakou neočekávanou „písemečku“. Kolikrát však písemečka byla lepší, protože jinak jsme museli poslouchat nezáživný monolog učitele, který pouze splnil svou hodinu podle osnov a v hlavě mu "šrotovalo", proč nevystudoval třeba na doktora - patologa. Nad mrtvolou by se mohl vztekat, křičet, nadávat a nemusel by se ovládat :-).
Ale jakmile do třídy vešel učitel s dobrou náladou, tak ve stejném duchu se nesla celá hodina. Učitel nechtěl jen memorovat podle učebnice a stanovených osnov, ale výuku prokládal svými zážitky a poznatky. Takové hodiny utekly vždy velmi rychle a my jsme snad ani nechtěli, aby skončily.
Na úsměv učitele může mít vliv také kolektiv, vztahy v něm, nebo třeba zbytečné a nesmyslné příkazy či povinnosti od ředitele či ministerstva školství :-).
Na úsměv učitele může mít ovšem velký vliv také samotný žák. Žák, který není ochotný spolupracovat, učit se, vyrušuje, ba dokonce provokuje, vezme učiteli nejen úsměv a chuť v klidu odučit danou hodinu, ale vezme mu třeba i chuť k vymýšlení zajímavých věcí a oživování výuky.
Proto si myslím, že každý pedagog by se měl alespoň pokusit vždy povznést nad svými problémy, špatnou náladou a snažit se přijít do třídy v dobré náladě, protože jen tak si on sám vytvoří příjemnou atmosféru pro výuku, žáky lépe motivuje pro spolupráci a ke vzájemné komunikaci a nenásilnému učení.
Už teď si kladu otázku, jakým způsobem vystoupím poprvé a pak pokaždé před své žáky. Rázně? Odhodlaně? S tichým hlasem? S rákoskou v ruce? Ať už to bude jakkoliv, rozhodně vím, že bych chtěla být učitelka s autoritou! Ta, která své žáky naučí, bude spravedlivá, rázná, přísná, udrží si v hodinách kázeň, ale zároveň ochotná naslouchat a kdykoliv pomoci s jakýmkoliv problémem.

Na závěr bych ráda uvedla můj oblíbený citát, který si myslím, že by měl být něco jako mottem každého začínajícího pedagoga. Je v něm jednoduchost, ale pravdivost: „Průměrný učitel vypráví. Dobrý učitel vysvětluje. Výborný učitel ukazuje. Nejlepší učitel inspiruje.“