Tento workshop, jenž se konal 12.4.2012 v DDM, mi bohužel nepřinesl přesně to, co jsem od něj očekávala. Spíše mě donutil k zamyšlení nad sebou samotnou, svým životem a hodnotami, které upřednostňuji, což určitě také není na škodu. Přesto myslím, že téma drogy je v dnešním hektickém světě velice aktuální příčkou a také špatně určeným “cool trendem“.
Spoustu mladých lidí experimentuje se sebou a svým tělem, aniž by věděli, jaké následky tyto “pokusy“ mohou nést. Proto jsem se chtěla na workshopu dozvědět, jak zamezit prvotním stykům s drogou, popřípadě jak účelně s těmito dětmi a mladistvými následně pracovat, avšak v tomto směru se mé očekávání nenaplnilo. Samozřejmě některé postupy si sama uvědomuji, ale slyšet je z úst odborníka p. Procházky by určitě na škodu nebylo.
Ale vraťme se k workshopu. Společně jsme se snažili přijít na důvody, proč mladí lidé drogy vyhledávají. Co myslíte vy? Já osobně jsem se ztotožnila s názorem přednášejícího. Mladiství jsou v dnešní uspěchané době neustále ve stresu, okolní svět je plný hádek a požadavků, na které oni nestačí, a zklidnění, neboli takzvané “vypnutí“, podle nich mylně přichází s užitím drogy. Podle mého názoru jsou pro ně drogy náhražkou něčeho, co v jejich nitru chybí. Ovšem hloupou náhražkou, která nám nikdy nemůže poskytnout to, po čem dychtíme.
Swiss Replica Watches Dalším důvodem užití drogy může být poznatek něčeho, co je nové, vzrušující a pro ně dosud nepoznané. Každý přeci ví, že člověk je tvorem zvídavým a proto přichází na řadu právě drogy. To dokazuje i fakt, že na otázku přednášejícího pana Procházky, zda už někdo z přítomných zkusil nějakou drogu, zvedla ruku víc než polovina zúčastněných. Domnívám se však, snad ne naivně, že právě u většiny lidí byla spouštěčem “ochutnání“ drogy zvídavost a že se nejedná o nikterak závažnější drogu, než-li je dnes nejrozšířenější marihuana. Ovšem berme v potaz, že drogou se může stát i počítač, mobilní telefon, čokoláda, káva a proto se zamysleme, zda každý z nás opravdu může říci, že nikdy drogu neužil? Ne nadarmo říkáme, že zakázané ovoce chutná nejlépe, ale berme v úvahu, že čeho je moc, toho je příliš. Myslím, že lidem v tomto věku je potřeba ukázat smysluplnější způsob hledání něčeho nového a hlavně bezrizikového. Neméně důležité je, podle mého názoru, i poznání sebe samotného. Každý by si měl položit otázku: Kdo jsem? Kam směřuji? Dělám věci, které jsou správné? V tomto období je pro teenagery důležité hledání vlastní identity, tedy vědění, čím jsou, kam patří a že je někdo, v kom mohou nacházet podporu. Při tomto nedostatku se začínají utvářet kořeny prvních zkušeností s drogami. Je to pro ně jakýsi útěk od všeho špatného, od nenávisti, od problémů, prostě útěk z reality do světa, jenž se zpočátku může jevit jako ideální.
Myslíte i Vy, že je tohle správné řešení? Troufnu si říci, že položená otázka by měla být vnímána pouze jako řečnická, kdy jednoznačná odpověď zní, NE. Reálnému světu přeci nemůžeme uniknout, je potřeba se umět k “věcem“ postavit čelem a naučit se je řešit. A proto se domnívám, že bychom k takovému přístupu měli vést jak současnou, tak i naši budoucí generaci. Stejně tak, jako nás k tomu vedli naši rodiče a učitelé.