Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

Řešení obtížných životních situací v pohádkách

Vyprávění pohádek doprovází život téměř každého dítěte. Zamysleli jste se někdy nad tím, že pohádkový příběh nemusí být pouze smyšlený děj se šťastným koncem?
Po absolvování workshopu, jsem si uvědomila, že každá pohádka v sobě nese něco, co dětem nenápadně přibližuje dnešní svět, s čím se mohou setkat, co je čeká a co je také nemine. V pohádkových příbězích se seznamujeme s udatnými princi, krásnými princeznami, hloupým Honzou, lakomými rychtáři a dalšími, kteří představují dnešní dobro a zlo společnosti. V příbězích jsou také popsána mnohá řešení různých situací, se kterými se člověk potýká v běžném životě – závidění druhým, velikost majetku, odhodlání se k činům aj. V pohádkách se seznamujeme s kontrastními povahovými vlastnostmi – láska a nenávist, lakota a srdečnost aj. Dětem se tyto příběhy vyprávějí od pradávna a děti vědí, že pohádka má nejen šťastný děj, ale také skrytý význam, který my dospělí často obtížně hledáme a nacházíme. Člověk by si měl vzít občas pohádkovou knihu, otevřít ji a zkusit si přečíst příběh, nad kterým by chvíli popřemýšlel. Naleznete v něm nějaké skryté významy? Dokážete je identifikovat, popsat je, či analyzovat? Já sama jsem si vyslechla tři pohádkové příběhy na workshopu a zkoušela přemýšlet, jaké všechny perspektivy pohádka nabízí. Každá pohádka byla zaměřená na jinou životní situaci. Asi jako každý na workshopu, přišla jsem i já na základní perspektivu děje, ale příběh v sobě ukrýval mnohem více myšlenek, které jsem zdaleka přehlédla, a nad kterými by mě ani nenapadlo přemýšlet. Myslím si, že pohádka je občas až filozofické dílo, nad kterým je potřeba popřemýšlet a důkladně ho pochopit. Děti prý dokážou tyto základní i jiné perspektivy v knize objevit a mají je v podvědomí, proto si myslím, že je důležité dětem číst příběhy, nebo dětí vést k tomu, aby si samy dokázaly vzít knihu, přečetly ji a dumaly nad jejím obsahem a významem. Každý člověk dokáže přečíst příběh a posléze popsat jeho děj do detailů, ale občas zapomíná nad významem příběhu. Dnes jsou lidé naučení společností nepřemýšlet nad vzájemnými vztahy mezi věcmi, pojmy a učí se mechanicky vše nazpaměť, bez přemýšlení. Zapomínají, že jednou byli také dětmi a poslouchali pohádkové příběhy, kterým perfektně rozuměli, ale dnes ten samý příběh dokážou prakticky jen perfektně povyprávět, ale někdy už ani to ne.
Každý člověk ví, že řešení těžkých životních situací není vůbec jednoduché, ale jsme na to připravovaní již od útlého věku, a proto je třeba více vnímat svět kolem nás. Dokážeme to?